Klimatické cíle EU pro rok 2030 ještě vyšší? Dává to smysl

Klimatické cíle EU pro rok 2030 ještě vyšší? Dává to smysl

09. června 2018

Evropa za zavřenými dveřmi bouřlivě debatuje o finální podobě klimatických cílů do roku 2030. Vyjednávání o dílčích návrzích energetického balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“ totiž jde do svého finále a již v červnu pravděpodobně budeme znát definitivní podobu cíle pro podíl obnovitelných zdrojů. A téměř jistě bude vyšší, než se předpokládalo. Proč? Využili jsme příležitosti a vyzpovídali Aurélii Beauvais, politickou ředitelku evropské fotovoltaické asociace SolarPower Europe.

Podle původního návrhu má Evropa v roce 2030 dosáhnout 27% podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Nyní se však ozývají hlasy ve prospěch navýšení cíle. Co je důvodem?

Pravdou je, že legislativní procesy v EU jsou velmi pomalé a původní výše cíle byla dohodnuta v roce 2014. Tedy již před 4 lety. A obnovitelné zdroje jsou sektorem dynamického pokroku a rapidního poklesu cen. Jen ceny solární energie za posledních 10 let poklesly o 70 %! Původně navržený cíl 27 % je dnes zastaralý a vychází z předpokladu cen technologií, které neodpovídají jejich cenám v současnosti. Nyní jsme v roce 2018. Berme v úvahu, že dnes diskutovaný rámec bude platný až od roku 2020. Hovoříme tedy o propasti v délce 6 let. K vybudování silné průmyslové základny pro rozvoj obnovitelné energie v Evropě a nastavení smysluplných cílů musíme vycházet z co nejvíce aktuálních dat – a to je přesně důvodem, proč v minulých měsících Evropská komise provedla druhé modelování.. Započítání nových cen při stejném rozpočtu ukázalo, že Evropa může dosáhnout více než 30 % při stejném rozpočtu!

Předpokládám, že tím míříte na novou studii Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA), podle které lze s využitím současných technologií ekonomicky smysluplně dosáhnout až 34% podílu obnovitelných zdrojů? Jaká bude finální podoba 2030 cíle?

Ano. IRENA hovoří o 34 % a Evropská komise osciluje mezi 32–33 %. Evropský parlament do jednání vstoupil s požadavkem 35 % a mezi členskými státy se již dnes mluví o minimálně 30 %. Výstup jednání lze očekávat mezi 30–35 % a členské státy budou tlačit na nižší cíl. Pokud však chceme dosáhnout globálně vůdčí pozice v obnovitelných zdrojích, musíme mířit výše. To se ale nestane, protože finální podoba bude politický kompromis. V ideálním případě proto doufáme v 32–33 %. Pokud dosáhneme 33% podílu obnovitelných zdrojů v roce 2030, bude to vítězství.

Kromě výše cíle je důležitá i jeho závaznost. V řadě evropských zemí se národní cíle prokazují jako jeden z hlavních faktorů rozvoje šetrných technologií v aktuálním období do roku 2020. Můžeme očekávat národní cíle i v nové legislativě?

Určitě to bude evropský cíl, protože se na tom shodly všechny tři instituce (Evropská komise, Evropský parlament a členské státy zastoupené v Radě EU, pozn. aut.). Otázkou ale zůstává, jak budou definovány dílčí národní příspěvky pro splnění celkového cíle. Je proto velmi důležité celý systém řízení správně nastavit. A to je předmětem dalšího legislativního návrhu, který do cíle může zavést určitou míru závaznosti pro členské státy, například robustní benchmarky a požadavky monitoringu ze strany členských zemí. V tuto chvíli tam žádná není, a proto se ji do legislativy snažíme prosadit.

Aurélie Beauvais vystoupila na konferenci Solární energie a akumulace v ČR 2018.Aurélie Beauvais vystoupila na konferenci Solární energie a akumulace v ČR 2018.

Tohle vše je příliš abstraktní. Jak mohu jako občan benefitovat z nové legislativy? Často slyšíme, že návrhy mají posílit roli spotřebitele.

Celý navrhovaný rámec je skutečně o posílení role spotřebitele na energetických trzích – podporou rozvoje chytrých zařízení, rezidenční produkce a skladování energie, např. solární. Spotřebitelé budou ve výsledku schopni produkovat svou vlastní energii s levnějšími náklady, a pokud to vše správně nastavíme, tak si i něco vydělat.

Balíček změní povahu energetického trhu, aby se ho lépe mohli účastnit i malí hráči. Členské státy jsou k tomu nicméně velmi rezervované a drží se spíše centralizovaného přístupu, ve kterém velké konvenční zdroje energie stále hrají významnou roli. Není jim příjemné, že by měla vzniknout spousta nových malých energetických hráčů, a řeší náklady na financování energetického systému. To je velký problém a musíme se proto aktivně zapojit do budování energetického systému budoucnosti.

Nová legislativa v oblasti samospotřebitelů může pomoci i v boji s energetickou chudobou. Vznikají nové byznys modely, vlastnictví třetích stran, kolektivní vlastní výroba a spotřeba.  Například matka samoživitelka žijící v bytovém domě, která má problém s vysokými účty za elektřinu, se může spojit s ostatními z domu, pořídit solární panely a začít vyrábět vlastní energii. Tak se náklady a rizika rozdělí mezi více, například dvacet, lidí.

Ne každý se dnes může aktivně zapojit do trhu s elektřinou. Kdo se v novém rámci může stát aktivním spotřebitelem – tzv. samospotřebitelem?

Přesně to je velkou otázkou. Pokud mluvíme o samospotřebiteli, mluvíme také o vlastní spotřebě. A její možnosti jsou dnes velmi omezené. Dnes potřebujete vlastnit svůj dům, vhodné prostory a panely. Proto se snažíme prosadit, že nemusíte být vlastníkem objektu pro vlastní výrobu obnovitelné elektřiny – jako např. ti zmínění lidé z bytového domu. Pokud chceme spoustu aktivních spotřebitelů, potřebujeme nové byznys modely. I zde jsou členské státy obezřetné a legislativa není u konce. Legislativa v oblasti obnovitelných zdrojů by mohla být hotova v červnu letošního roku.

Často také můžeme zaslechnout nový pojem energetická komunita. Co to je?

Jednoduše řečeno, své účty za elektřinu platíte dodavatelům energie, jejichž jste součástí, protože v nich můžete vlastnit podíl. Je to nový přístup – komunitní energie, ale nezávisle na tradičních velkých hráčích. Tento model se rychle rozmáhá a v rámci jednání se komunitní rovina legislativy vyvíjí dobře.

Aurélie Beauvais vystoupila na konferenci Solární energie a akumulace v ČR 2018Aurélie Beauvais vystoupila na konferenci Solární energie a akumulace v ČR 2018

Co akumulace energie? Jaká má být její role v novém energetickém systému?

Instituce ví, že akumulaci potřebujeme. Pokud totiž chceme do systému zapojit více obnovitelných zdrojů a postupně utlumit uhlí, potřebujeme zálohu. A tato záloha může mít dvě podoby – odezva na straně poptávky a ukládání energie. Pro akumulační zařízení nicméně musíme otevřít trh. V rezidenčním sektoru je situace dobrá s výjimkou některých zemí jako např. Španělska, kde existují represivní daně. Snažíme se proto zajistit férové podmínky napříč technologiemi, včetně obnovitelných a akumulačních. Důležitou roli sehraje také digitalizace. Pokud máme snížit potřebu záložních zdrojů, musíme zlepšit předpověď produkce a optimalizovat spotřebu energie. Dnes máme spoustu ztrát a neefektivity jednoduše proto, že jsme příliš pomalí. A nový systém bude mnohem efektivnější, pokud se nám podaří přizpůsobit jeho komplexnosti. Sice nebudeme koordinovat jen 3 velké zdroje ale 500 malých, ale to vše za nás zařídí pokročilý systém předpovědi a managementu energetické poptávky. Flexibilita přinese další benefity celkovému energetickému systému

Zmínila jste férové podmínky. Ceny obnovitelných zdrojů klesají dramaticky. Jsme schopni navrhovaných cílů dosáhnout pouze na tržní úrovni – bez dotací?

Doba bez dotací přijde, ale zatím nenastala. Dokud totiž budou existovat dotace pro fosilní paliva, např. kapacitní mechanismy, podpora jádra, není důvod, proč by obnovitelné zdroje měly jít z kola ven jako první bez žádné záchranné sítě. Dnes nejsou na trhu rovné podmínky. Jakmile budou férové podmínky, nebudeme potřebovat žádnou podporu, jelikož jsme nejlevnější. Ale v tuto chvíli to není možné, protože v řadě zemí neexistuje férový trh pro obnovitelné zdroje.

Zelené zdroje jsou často spojovány s pracovními místy. Podle Evropské komise již dnes zaměstnávají 9 milionů lidí v Evropě a toto číslo se má do roku 2030 zdvojnásobit. Kde vidíte největší potenciál?

V oblasti solární energie je největší potenciál na střechách domů, již dnes jsou největším zdrojem pracovních míst v sektoru obnovitelných zdrojů. Pokud se podíváme na počet pracovních míst na jednotku vyrobené energie, solární sektor je jedním z nejintenzivnějších, zejména malé instalace. Velké solární elektrárny jsou podobné větrným. Jde o jednorázovou investici a výstavbu se spoustou pracovníků pocházejících z vaší, možná jiné země. Jakmile je práce hotova, všichni jedou pryč a zůstává jen technik, aby kontroloval, zda vše běží v pořádku. Obecně potřebujete poradenství, banky, instalační společnosti, kontrolu provozu a údržbu. A malé solární elektrárny vyžadují celý tento proces jedna po druhé. Jde tedy o stejný hodnotový řetězec jako u velké, ale násobený počtem malých instalací. To samozřejmě vyžaduje velký počet pracovníků, zejména místních, jelikož zaměstnáváte společnosti z vašeho regionu.

Upřímně, miluji fotovoltaiku, protože je malá, velmi agilní a v souladu s většími systémy. V porovnání s centralistickým přístupem velkých zdrojů může slunce být skutečnou energií decentralizace. Samozřejmě potřebujeme i velké zdroje energie a směřujeme k modernímu energetickému systému, kde bude třeba jak vítr, tak slunce a budou se vzájemně doplňovat. Potenciál větru je spíše ve větším měřítku, zatímco slunce využijete v zástavbě, na cestách, střechách parkovišť a v infrastruktuře obecně. A v Evropě je tolik nevyužitého prostoru. Pokud využijeme veškerou zástavbu v Evropě, můžeme pokrýt až 32 % evropské poptávky po elektřině.

Aurélie Beauvais vystoupila na konferenci Solární energie a akumulace v ČR 2018Aurélie Beauvais vystoupila na konferenci Solární energie a akumulace v ČR 2018

Otázka závěrem – kdy budeme znát finální podobu připravované legislativy?

Jsou dva bloky. První může být hotový již v červnu a bude se týkat obnovitelné energie, energetické účinnosti a systému řízení – tedy jak kolektivně dosáhnout cílů. Druhý blok připravované legislativy by mohl být hotový v prosinci. Pokud se tedy dodrží termíny, mohli bychom mít kompletní novou legislativu již na konci roku. A to znamená, že členské země budou mít dost času na implementaci do národních řádů do roku 2020, kdy v současnosti platný rámec vyprší.

Rozhovor vznikl při příležitosti konference „Solární energie a akumulace v ČR 2018“ 10. května 2018 v Praze. Klíčovými tématy byla budoucnost obnovitelných zdrojů v příští dekádě a nutné změny fungování energetických trhů, které s sebou vzrůstající podíl fotovoltaických instalací přinese.