Nákup lokálních potravin podporuje místní ekonomiku a oživuje město

Nákup lokálních potravin podporuje místní ekonomiku a oživuje město

26. května 2018

V běžném obchodě většinou potraviny natrhané v ten samý den nekoupíte, říká místostarostka městské části Brno-střed Jasna Flamiková, díky které se podařilo revitalizovat Zelný trh v Brně a podpořit prodej produktů lokálních zemědělců a producentů. Jakým způsobem se městské části daří podporovat prodej lokálních produktů, co musí splňovat prodejce na místním trhu a proč s kolegy z úřadu objížděli pole jihomoravských zemědělců, nám prozradila v následujícím rozhovoru.

V Brně se přímo v centru města na náměstí nazvaném příznačně Zelný trh téměř každý den prodává čerstvá zelenina, ovoce a další produkty. Jak se městské části Brno-střed daří spolupracovat s lokálními farmáři a producenty?

Naše vedení se už ve svém programovém prohlášení přihlásilo k podpoře prodejců a trhů s místními či charitativními produkty. Jsme si vědomi toho, že Zelný trh je „rodinným stříbrem“ města Brna. Zemědělce a prvovýrobce zvýhodňujeme jak při obsazování tržiště, tak finančně při platbě za prodejní místo. Také při výběru prodejců při sezónních prodejích, např. na Velikonoce nebo v adventním období, upřednostňujeme ty, kteří nabízejí lokální výrobky.

Může na Zelném trhu prodávat každý prodejce, který projeví zájem, nebo je třeba splnit nějaké požadavky?

Přímo na Zelném trhu mohou prodávat pěstitelé, řemeslníci i obchodníci, kteří nabízejí jak lokální produkci, tak ovoce a zeleninu z dovozu. Slyšela jsem názor, že by na trhu měli prodávat pouze místní zemědělci. Je ale třeba si uvědomit, že Zelný trh je svým rozsahem výjimečný. Jsou jiné známé trhy, například pražské trhy na Náplavce nebo trhy v bratislavské tržnici. Když se o ně ale začnete zajímat blíže, zjistíte, že žádný z těchto trhů nefunguje tak jako Zelný trh šest dní v týdnu. Akce, které se zde organizují, jsou nárazové. Je pak mnohem snazší dostat hodně prodejců na jeden prostor.

Rozumím tomu tak, že pokud by zde prodávali pouze místní zemědělci, nemohl by trh fungovat téměř po celý týden?

Většina zemědělců, kteří u nás na trhu prodávají, si svoje zboží zároveň pěstují. V praxi to pak znamená, že těžko můžou být na tržišti každý den. Většina z nich tedy během sezóny prodává nepravidelně nebo jen několik dní v týdnu. Obchodníci jsou oproti tomu stálicí, jsou zde každý den, zároveň nabízejí často zboží z dovozu a přispívají tak k pestrosti tržiště. Naším cílem tedy není obchodníky vytlačovat, ale podporovat zde symbiózu a kvalitní označení prodejců tak, aby zákazníci věděli, u koho a odkud produkty nakupují. Trh zároveň otevíráme i prodejcům občerstvení a příležitost dáváme i různým zajímavým nápadům. Jedním z těch úspěšných je třeba stánek Dobrokávy, ve kterém zákazníci dostanou šálek dobré kávy za příslib vykonání dobrého skutku.

Prodejce na Zelný trh tedy vybíráte, jsou zde oficiální kritéria, která musejí tito prodejci splnit?

Trh jsme přebírali ve stavu, kdy Zelňák neměl úplně dobrou pověst. První, co jsme řešili, bylo zvýšení kvality prodávaných produktů obchodníky nastavením pravidel a zavedením kontrol. Byla zde velká řevnivost mezi zemědělci a obchodníky, kteří se snažili se za značku „zemědělec“ schovávat. Možná poprvé v novodobé historii se tedy vydali zaměstnanci úřadu přímo na pole těch, kteří se hlásili k prodeji v kategorii „zemědělec“. Ověřili jsme si tak přímo na místě, kdo opravdu pěstuje a kdo se za značku zemědělec jenom schovává. Zároveň jsme začali k přihláškám o prodej na Zelném trhu vyžadovat jako jednu z příloh potvrzení o provedených kontrolách Státní zemědělské a potravinářské inspekce za minulý rok. Žadatelům, kteří zde měli větší pochybení, pokuty nebo opakované napomenutí, jsme neumožnili na tržišti v několika dalších sezónách prodávat. V médiích jsme museli vyvracet absurdní názory, že chceme trh zničit. Opak byl pravdou, kvalita prodávaného zboží šla výrazně nahoru, což nám potvrdila i řada odborníků. Pyšnit se můžeme například vyjádřením ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce, který loni médiím řekl, že na trhu sám nakupuje a produkty na trhu nabízené považuje za kvalitní.

Jakým způsobem se mohou noví prodejci o prodej na Zelném trhu ucházet?

Každý rok vypisujeme výběrové řízení, které definuje podmínky pro prodej. Zájemci se s nimi mohou seznámit na oficiální stránce trhu na tomto odkazu. Dá se ale říci, že většina prodejců na trhu prodává dlouhodobě, někteří již více jak několik desítek let a jejich složení se příliš nemění.

Kolik prodejců a zemědělců máte v současnosti na Zelném trhu přihlášeno a snažíte se aktivně vyhledávat i nové prodejce?


V současné době je k prodeji na Zelném trhu přihlášeno 32 zemědělců a 21 obchodníků. Jak jsem již říkala, většina zemědělců neprodává každý den v týdnu a někteří jen část sezóny. Oproti tomu evidujeme ještě řadu drobných prodejců, kteří přijíždí jednorázově prodat část přebytků.

Průběžně se snažíme oslovovat nové prodejce, zejména zemědělce. Řada z nich se domnívá, že prodejní místo v centru musí být nutně hodně drahé. Není tomu tak, záleží nám hlavně na tom, aby trh dobře fungoval, a proto jsme opakovaně potenciálním prodejcům rozesílali i nabídky s konkrétními cenami a s možností si prodej na tržišti na pár dní vyzkoušet.

Myslíte si, že je zde ještě prostor pro to, aby město více podpořilo lokální producenty a zemědělce, a jakým způsobem se to městu v současnosti daří?

Lokálních výrobců především v zemědělství není příliš mnoho. Z úrovně městské části nebo města můžeme pouze vytvářet příznivé podmínky pro prodej jejich výrobků. Děláme to nejen již zmíněným finančním zvýhodněním, ale také jejich prezentací ve zpravodaji, na Facebooku trhu a pro nalákání dalších zákazníků pořádáme na tržišti také doprovodné akce pro veřejnost. Letos jsme navíc nabídli zákazníkům možnost podívat se přímo na pole některých zemědělců, kteří na trhu prodávají. Rozjedeme se za nimi 9. června. Pokud bude hezky, zájemci si budou moci natrhat jahody přímo na poli.

Novinkou letošního roku je rovněž nové značení pro lepší orientaci zákazníků. V minulosti jsme zavedli rozdělení tržiště na sekce pro zemědělce, obchodníky, řemeslníky a prodejce dalšího zboží. Ukázalo se ale, že toto rozdělení přispívá k lepší orientaci jen částečně. Proto od letošního roku mají prodejci nové cedulky. Ty na první pohled umožňují rozlišit, zda nakupujete u zemědělce nebo obchodníka. Zemědělci mají cedulky lemované zeleně, obchodníci oranžově. Protože zemědělci rovněž někdy věci k prodeji dokupují z důvodu rozšíření svého sortimentu, mají správci tržiště povinnost tuto skutečnost na cedulce rovněž vyznačit.

Pokud byste si mohla představit ideální stav spolupráce města, lokálních producentů a zákazníků, jak by vypadal?

To je těžká otázka. Hodně jsme toho v tomto směru udělali, ale určitě stojí za to se dále inspirovat a trh dále podporovat k tomu, aby byl místem s ojedinělou atmosférou, širokou nabídkou prodávaného zboží a pohodově naladěnými lidmi. Můžete mít kvalitní produkty, pokud se ale budete na lidi při prodeji mračit, moc toho neprodáte.

Trh je navíc omezený i výjimečný tím, že se nachází v centru města. Limitující je to z hlediska zákazníků, kteří by si zde chtěli nakoupit větší množství zboží a přijet si pro něj autem. Limituje to i některé prodejce, protože parkovat přímo v historickém centru zkrátka není součástí kultury. Zároveň právě u zemědělců, kteří sami přijedou a sami prodávají, jim pomáháme parkování řešit, abychom o ně nepřišli. Věřím, že do budoucna vznikne služba, která zboží nakoupené na trhu zákazníkům odveze domů. Přivítáme to i my, kteří auto pravidelně nevyužíváme, ale po projití tržištěm odcházíme s těžkou taškou. Takový nákup na Zelňáku se vám zkrátka hodě pronese.

Nakupujete Vy sama produkty na Zelném trhu? A čím byste přesvědčila běžného zákazníka obchodních řetězců, aby nakupoval potraviny na městském trhu?

Jsem ráda, že si každý může vybrat, kde si nakoupí a jaké potraviny zvolí. Jistě se výběr odvíjí nejen od přesvědčení toho kterého člověka, ale také od jeho finančních a časových možností. Zároveň je jasné, že nákup lokálních potravin podporuje lokální ekonomiku, místní lidi, kteří za nelehkých podmínek obhospodařují naši krajinu. Nákup lokálně vypěstovaných produktů zároveň neznečišťuje životní prostředí zbytečně ujetými kilometry a vypuštěnými zplodinami. Hlavním argumentem pro přesvědčení běžného zákazníka je podle mě kvalita prodávaných produktů a zejména jejich čerstvost. V běžném obchodě většinou potraviny natrhané v ten stejný den nekoupíte.

Mgr. Jasna Flamiková, místostarostka pro dopravu, obchod, služby a životní prostředí v MČ Brno-střed

 

Vystudovala Ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. 12 let vedla Nadaci Veronica, je zakladatelkou Obchodů Nadace Veronica, které vracejí použité věci zpátky do života. Od roku 2014 působí ve funkci místostarostky za Stranu zelených. Ve funkci se jí kromě zvýhodnění lokálních zemědělců na Zelném trhu a zlepšení kvality prodávaných produktů podařilo prosadit a uvést do života řadu projektů – revitalizaci několika parků, projekt adopce zeleně, barevné kontejnery do domů pro usnadnění třídění (nyní téměř 900 domů má nově vlastní barevné popelnice), omezení používání herbicidů při úklidu chodníků a další. Zdařilá revitalizace parku Křídlovická-Zahradnická byla oceněna v soutěži Park roku Cenou profesora Jaroslava Machovce za zapojení místní komunity do plánovacího procesu a respektování historie místa. Za jejího působení začala radnice oproti minulosti řadu věcí aktivně projednávat s veřejností, ať už se jedná o úpravy veřejného prostoru, či zavádění rezidentního parkování, což se setkává s pozitivní odezvou. Je také členkou rady Veřejné zeleně města Brna a členkou komise dopravy Rady města Brna.

Restaurant Day: Opravdové potraviny pro všechny EvropanyRestaurant Day: Opravdové potraviny pro všechny Evropany

Zajímají vás kvalitní potraviny? Pak přímo pro vás je určena akce Restaurant Day „Opravdové potraviny pro všechny Evropany”, která proběhne 9. června 2018 od 11:00 v Tržnici Brno na Zelném trhu. Akci pořádá Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR a Obnovitelně

Naším společným cílem je upozornit na výhody regionálních, kvalitních potravin na pozadí evropských témat, ve kterých EU usiluje o zlepšení přístupu k dobrým potravinám bez chemie. Těšit se samozřejmě můžete na řadu nebesky dobrých produktů lokálních kaváren, pražíren, minipivovarů nebo vinařů, ale také na svěží značky brněnských návrhářů.

Pravidelné aktualizace můžete sledovat na facebookové události akce.