Stát mešká s jadernou koncepcí, větší příklon k obnovitelným zdrojům ale zatím neplánuje

Stát mešká s jadernou koncepcí, větší příklon k obnovitelným zdrojům ale zatím neplánuje

23. května 2018

Česko potřebuje začít urychleně řešit svoji energetickou otázku, výstavba reaktorů, na které po útlumu fosilních elektráren spoléhá, je ale zatím v nedohlednu. I když se čas krátí, energetická koncepce stále počítá s navýšením podílu jádra až na padesát procent. Obnovitelné zdroje přitom stát zatím výrazně podporovat neplánuje.

I o tom diskutoval ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner s ředitelem Aliance pro energetickou soběstačnost Martinem Sedlákem v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Jádro a jeho obří ekonomická rizika

V roce 2016 zastupovala národní energetický mix z 59,5 % fosilní paliva, jádro tvořilo 30,4 % a obnovitelné zdroje pak 10,1 %. Minulá vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s výstavbou nových jaderných reaktorů.

Jejich stavba už je ale teď ve skluzu. Krom situace na energetickém trhu je důvodem hlavně skutečnost, že bývalé vlády odmítly společnosti ČEZ poskytnout dotace na výstavbu reaktorů, a ta následně tendr na výběr dodavatele zrušila.

Jak v Otázkách Václava Moravce řekl ministr Tomáš Hüner, vláda nyní z razantního stanoviska minulé vlády pomalu ustupuje. „Je mnoho možností, jak ingerovat. Jsou to například vyrovnání rozdílu státem v případě, že by byla cena energií nižší, než se předpokládalo, či garance státu za úvěry, které by si ČEZ na stavbu vzal,” řekl ministr.

Jak však o Otázkách ministr Hüner přiznal, vláda nemá k dispozici jakékoliv ekonomické kalkulace dopadů státní podpory pro výstavbu reaktorů. Zjištění tohoto faktu vedlo k odložení rozhodnutí a ministr uvedl, že chce konkrétní investorský model představit vládě do konce listopadu.

Právě ekonomická rizika podtrhl Martin Sedlák z Asociace pro energetickou soběstačnost jako klíčový faktor budoucího rozhodnutí. Jako příklad uvedl americkou společnost Westinghouse, která měla v Americe postavit hned dvě jaderné elektrárny, loni však zbankrotovala a dnes je jedno staveniště i přes proinvestované miliardy opuštěné a druhé se potýká se zásadním skluzem. “Navíc nezávislé státní autority v USA upozorňují, že je pro spotřebitele výhodnější hledat jiné řešení, než dokončovat stavbu jaderných reaktorů,” dodal v Otázkách Martin Sedlák. V Evropě je pak ilustrací pádu jaderného průmyslu podle Sedláka francouzská společnost Areva, kterou zachránila pouze pomoc tamní vlády, nebo Británie, která si také ještě před 10 lety myslela, že se nové reaktory prosadí bez dotací, a nyní za ně budou muset britští spotřebitelé platit astronomické částky.

Bez jádra potopa?

Podle Martina Sedláka je ale spíš otázkou, zda nový reaktor vůbec stavět. „Státní energetická koncepce se bude muset aktualizovat i s dopadem na diskutovaný Zimní energetický balíček Evropské unie, který výrazně posílí cíle do roku 2030 jak na snižování spotřeby energie, tak na využívání obnovitelných zdrojů. Proto je otázkou, jestli bude investice do jaderných reaktorů dávat smysl,” řekl předseda Aliance pro energetickou soběstačnost.

A co se stane, když dukovanské bloky opravdu doslouží a nové nebudou? Povinností státu je zabezpečit dostatek elektřiny. Nebudou-li nové jaderné bloky, bude podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové stát muset postavit elektrárny plynové. „Je nutné postavit alespoň jeden jaderný blok, anebo se spolehnout na dovoz plynu,” řekla Drábová.

Jiné řešení nabídl předseda Aliance pro energetickou soběstačnost: „Myslím, že nejlepší energetický mix je do budoucna decentralizace energetiky, založená na obnovitelných zdrojích. Jejich potenciál je velký - v roce 2035 tu budou zcela nové technologie a současně tu bude i levná akumulace energie. Obnovitelné zdroje může doplňovat například kogenerace, založená na zemním plynu.”

Podle Tomáše Hünera z ministerstva průmyslu ale stát zatím změny v energetické koncepci nechystá s tím, že Česko stále počítá s padesátiprocentním podílem jádra. S tím ale Martin Sedlák tak úplně nesouhlasí. „Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když spím napsal, že budoucností je solární energetika i akumulace v decentralizované energetice. V knize pochopitelně zmiňuje i jaderné reaktory, ale věřím, že by si mohl nechat vysvětlit, že obnovitelné zdroje dávají také smysl,” uzavřel debatu Martin Sedlák.