Evropa si posvítí na dvojí kvalitu potravin

Na otázku, jestli se s dvojí kvalitou potravin blýská na lepší časy, se snažil odpovědět seminář na půdě Evropského domu v Praze s názvem Kdy budeme v českých obchodech kupovat stejné potraviny jako v Německu.

Patricie Hnátková

24. 5. 2018

Jak se na problém, který potvrzuje jedna studie za druhou, dívá Brusel i zástupci z řad výrobců potravin, pojednával nedávný seminář Kdy budeme v českých obchodech kupovat stejné potraviny jako v Německu. Mezi pozvanými byli europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze a výrobce zde zastupoval ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé ČR Vratislav Janda.

Evropský legislativní návrh je jen začátek

Olga Sehnalová shrnula, jak se v Bruselu vyvíjela debata o dvojí kvalitě. Začalo se o ní mluvit už v roce 2011, přístup členských zemí hlavně ze západu byl ale chladný. Teprve loni, kdy se společně situaci rozhodly řešit Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko a postupně se k nim přidaly i země na Balkánu a v Pobaltí, se problémem začala Evropská unie seriózně zabývat.

Je to jen pár týdnů, co Evropská komise představila legislativní návrh, jak s dvojí kvalitou bojovat, a stejnou problematikou se podle Sehnalové zabývá i Evropský parlament. „Situaci v Bruselu velmi pomohlo, když se o dvojí kvalitě zmínil sám prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker,” popisuje Olga Sehnalová.

„Rámec legislativního návrhu už je na stole a v současnosti také existuje směrnice o nekalých obchodních praktikách. Naším cílem je ji rozšířit o zákaz prodeje výrobků, které spotřebitelé mohou vnímat jako identické s jiným výrobkem na jiném trhu, který má ale jiné složení,” vysvětluje europoslankyně.

Ve zkratce lze tedy říct, že největším trnem v oku Evropské unie jsou nyní výrobky, které na první pohled vypadají identicky, na jednotlivých trzích mají ale odlišné složení. S tím se při svých studiích setkal i Jan Pivoňka z VŠCHT.

„Najdi pět rozdílů”

Jako příklad uvedl pizzu značky Dr. Oetker. Ač obal na první pohled působil identicky, při podrobném zkoumání zákazník zjistil, že zatímco na výrobku ze zahraničí je sedm koleček rozpuštěného sýra, na tom českém jich je jenom pět. A stejně vypadal i výrobek uvnitř. Krom pizzy Pivoňka zmínil třeba špagety privátní značky Clever: zatímco v Česku a na Slovensku byly vyrobené z obyčejné pšenice, na ty rakouské byla použita kvalitnější semolina. A podobných příkladů jsou desítky.

Jak zdůraznila Olga Sehnalová, dvojí kvalita se bohužel netýká jen potravin, ale také drogerie, čistících přípravků či dětské výživy. Problém ale je, že není stále vytvořena podrobná a jednotná metodika, jak jednotlivé testy provádět.

Pro příklad nemusíme chodit daleko. Třeba na VŠCHT běžně zkoumají nejen složení spolu s testováním, jestli výrobcem deklarované hodnoty odpovídají skutečnosti, zaměřují se ale také na senzorické testy, v nichž rozhoduje jak vzhled, tak i vůně a samozřejmě chuť. Na druhé straně nejnovější test časopisu dTest se zaměřil pouze na deklarované složení na obalech, které u výrobků z jednotlivých zemí porovnával. Výsledky tedy nelze jednoznačně srovnávat.

Průmysl volá po přesné definici dvojí kvality i jednotné metodice testování

Na nejednotnost testování upozornil i Vratislav Janda z Nestlé. Podle něj je třeba nejednotnou kvalitu na jednotlivých evropských trzích vyřešit, je ale také nutné jasně definovat, co je a co už dvojí kvalita není.

Podle ředitele pro korporátní záležitosti nevstupují do různé kvality potravin na jednotlivých trzích jen nekalé praktiky některých výrobců, ale třeba i různé lokální regulace a zákony. A pak také ony „lokální chuťové preference”, kterými se výrobci velmi rádi obhajují.

Pokud se výrobky liší, nemohou být nabízeny pod stejným obalem

Zpátky ale do Evropské komise. Podle Olgy Sehnalové je to teprve pár dní, co byl návrh společné metodiky předložen. Protože ale do jeho tvorby poměrně silně zasahovalo lobby potravinářů, má v sobě zatím metodika několik trhlin, které bude třeba zalepit. Doufejme tedy, že v brzké době bude nejen dotažena metodika a stejná kvalita potravin na východě i na západě se začne nejen aktivně zkoumat, hlavně ale prosazovat.

„Záměrem EU není unifikovat výrobky na vnitřním trhu a předepisovat výrobcům, co mají vyrábět, ale pokud se výrobky liší, nemohou být nabízeny pod stejným obalem,” říká na závěr Olga Sehnalová.

Zajímají vás kvalitní potraviny? Pak přímo pro vás je určena akce Restaurant Day „Opravdové potraviny pro všechny Evropany”, která proběhne 9. června 2018 od 11:00 v Tržnici Brno na Zelném trhu. Akci pořádá Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR a Obnovitelně

Naším společným cílem je upozornit na výhody regionálních, kvalitních potravin na pozadí evropských témat, ve kterých EU usiluje o zlepšení přístupu k dobrým potravinám bez chemie. Těšit se samozřejmě můžete na řadu nebesky dobrých produktů lokálních kaváren, pražíren, minipivovarů nebo vinařů, ale také na svěží značky brněnských návrhářů.

Pravidelné aktualizace můžete sledovat na facebookové události akce.