3 dobré příklady energetických úspor v průmyslu: TEDOM a ČEZ ESCO

3 dobré příklady energetických úspor v průmyslu: TEDOM a ČEZ ESCO

02. května 2018

Březnový kulatý stůl, který pořádala Aliance pro energetickou soběstačnost spolu s Českou spořitelnou, přinesl celou řadu dobrých příkladů, jak využívat obnovitelné zdroje a šetřit nejen elektřinu, ale samozřejmě i náklady.

Všechny projekty shrnuje publikace Příležitosti energetických úspor v českém průmyslu, která u příležitosti kulatého stolu vyšla. My z ní nyní představíme tři zajímavé příklady přístupu k lepšímu využití energie ve firmách: v prvním hrála klíčovou roli společnost ČEZ ESCO, a.s., druhý vychází ze zkušeností ENESA a. s., třetí pak patří využití mixu solární energie, akumulace a kogenerace v projektu společnosti TEDOM.

Příklad první: modernizace osvětlení

V průmyslových provozech jsou ještě dnes často k vidění rtuťové nebo sodíkové výbojky či lineární zářivky, přitom výměna osvětlení za moderní LED technologii je jednou z nejrychlejších úspor nákladů za energie. LED osvětlení se pyšní nízkou spotřebou i nižšími náklady za údržbu a výměnu, dlouhou životností a má i celou řadu dalších výhod. Odpadá blikání i pomalý náběh, LED  osvětlení nabízí větší rozsah pracovních teplot a lze je propojit s regulačními prvky, které přinášejí další úspory.

Příklady dobré praxe využití LED osvětlení lze nalézt mezi realizacemi ČEZ ESCO, a.s. Jde například o výměnu osvětlení ve třech průmyslových halách kovovýrob KOVONA SYSTEMS z Českého Těšína. Řešení kombinuje LED svítidla, inteligentní detektory a mikrovlnná, optická a pohybová infračidla typu PIR. Vše je pak kontrolováno přes řídící systém pro ovládání a vizualizaci osvětlovací soustavy.

Výsledkem je o 72 tun oxidu uhličitého za rok méně, o čtvrtinu nižší počet svítidel v halách (z původních 380 světel nyní stačí 281 kusů) a instalovaný příkon byl snížen z 23,6 na 18,2 kilowattů. „Spotřeba elektrické energie oproti tradičním "výbojkám" je skutečně výrazně nižší. Z dosavadního měření vyplývá, že průměrná spotřeba je necelých 6 kilowattů za hodinu při třísměnném provozu pondělí až pátek,“ říká vedoucí správy areálu společnosti KOVONA SYSTEM Lubomír Richter.

Příklad druhý: optimalizace zdrojů tepla

K přechodu z uhlí na zemní plyn přistupují firmy obvykle proto, aby splnily požadavky na ekologizaci zdrojů energie. Druhým častým důvodem jsou pak výsledky energetického auditu, který dotčenou firmu upozorní na nezanedbatelné možnosti finančních úspor i zlepšení životního prostředí v okolí provozu.


Výrobce svařovacích a řezacích zařízení ESAB Vamberk využívá jako zdroj energie zemní plyn. Projekt připravila společnost ENESA a.s., která patří pod ČEZ ESCO. Navrhla decentralizaci výroby, jež zvýšila účinnost využití energie.

Přechod na zemní plyn začal v roce 2008 a do roku 2013 ve výrobním závodu vzniklo sedm nových lokálních kotelen a dvě parní kotelny. Kromě toho byly také zrekonstruovány rozvody plynu a vytápění doplnily moderní řídící systémy s centrálním dispečinkem. Investiční náklady byly 60,5 milionu korun, protože se ale společnosti roční náklady snížily o 10 milionů korun, prostá návratnost projektu vychází na 6 let.

Snížení energetické náročnosti a výměna tepelného zdroje zvýšila společnosti ESAB také konkurenční výhodu. „Ještě v roce 2009 byla 1028 kilowatthodin na tunu výrobku. Dneska je energetická náročnost výroby téměř na poloviční hodnotě, konkrétně na 616 kilowatthodin na tunu. V neposlední řadě je projekt potvrzením toho, že dobře vymyšlené a dobře připravené projekty je možné zrealizovat s výbornou návratností i bez jakýchkoliv dotací,“ zhodnotil přínosy projektu vedoucí energetiky ESAB Josef Mihulka.

Příklad třetí: energetická nezávislost díky fotovoltaice, akumulaci a kogeneraci

U březnového kulatého stolu vzbudila nejvíc pozornost účastníků prezentace Heleny Kolomazníkové, která představila řešení společnosti TEDOM kombinující fotovoltaiku, akumulaci a kogeneraci. Mix těchto zdrojů umožňuje části provozu fungovat dokonce v takzvaném ostrovním režimu, tedy nezávisle na připojení k elektrárenské síti.

TEDOM se sám zabývá výrobou a servisem kogeneračních jednotek. V rámci svého závodu ve Výčepech na Třebíčsku, si pak vyzkoušel provoz kogenerace jako “zálohu” pro solární elektrárnu doplněnou o baterie. Část výrobního areálu společnosti byla vyčleněna do tzv. ostrovního provozu. Jedná se o tři budovy, ve kterých jsou umístěny dílny pro výrobu rozváděčů, skladové prostory, dílna generálních oprav motorů a v malé části potom administrativní prostory.

Projekt spojuje výhody solární energie, akumulace a kogenerační jednotky. „Primární výroba elektrické energie je prováděna ve fotovoltaické elektrárně. Rozdíly v diagramu výroby solární elektřiny a diagramu spotřeby elektřiny vykrývá na denní bázi akumulace elektřiny. Kogenerační jednotka je pak schopna nahradit případný dlouhodobější nedostatek výroby elektřiny ze slunce. Typicky během zimních měsíců, kdy můžeme využít i teplo z kogenerační jednotky,“ dodává ke zkušenostem z provozu ostrovního systému Vlado Murár ze společnosti TEDOM.

Další informace o výše zmíněných projektech i celou řadu dalších dobrých příkladů energetických úspor najdete v publikaci Příležitosti energetických úspor v českém průmyslu, kterou najdete na tomto odkazu.