Světová jednička: První větrné farmy bez dotací bude mít Nizozemí

Světová jednička: První větrné farmy bez dotací bude mít Nizozemí

19. dubna 2018

Historicky první větrné elektrárny na moři bez využití veřejné podpory vzniknou do roku 2022 v Nizozemí. Dva offshore větrné parky s názvem Hollandse Kust Zuid a celkovým výkonem 700 MW postaví švédská společnost Vattenfal zhruba 22 km od nizozemského pobřeží. Po uvedení do provozu budou dodávat energii pro 1,5 milionu domácností za čistě tržních podmínek.

Nejde o první tendr na výstavbu bezdotačního větrného parku na moři. Ten proběhl v dubnu loňského roku v Německu a vyhrála jej společnost Ørsted (dříve DONG Energy). Postupně tak mají vzniknout dva větrné parky o celkovém výkonu 480 MW. Projekty budou nicméně realizovány až mezi lety 2024–2025, tedy v době, kdy již budou holandské turbíny v provozu. Právě německý tendr byl inspirací pro holandskou vládu.

Bezdotační offshore větrné elektrárny vzniknou i díky aktivnímu přístupu nizozemské vlády, která na sebe při vypisování tendru vzala některá rizika, např. napojení elektráren do sítě, což zvýšilo atraktivitu tendru v očích investorů. Po uvedení do provozu bude elektřina dodávána za plně tržních podmínek bez jakékoliv veřejné podpory.

„Inovace a konkurence dělají udržitelnou energii stále levnější. Díky drasticky nižším nákladům jsou dnes offshore větrné farmy budovány bez dotací, což nám umožňuje cenově dostupný přechod na šetrnou energetiku (...) a pokles cen je mnohem rychlejší, než se kdy předpokládalo,“ uvádí Eric Wiebes, nizozemský ministr pro hospodářství a klima.

Schválení šetrných projektů přichází v době, kdy vyplývá najevo, že Nizozemí není na cestě k splnění svého cíle 14% podílu obnovitelných zdrojů v roce 2020. I proto nyní nizozemská vláda navyšuje úsilí pro splnění svých závazků.

Nastupující „doba obnovitelná“

Nizozemský Hollandse Kust Zuid je dalším důkazem nezadržitelného nástupu obnovitelných zdrojů, které jsou v některých případech již nyní plně konkurenční. Technologický pokrok posledních let dramaticky snížil ceny čistých technologií, které tak rychle začínají šlapat na paty tradičním konvenčním zdrojům.

Významný pokles cen čistých technologií je i důvodem pro nedávnou změnu ve vnímání optimální výše obnovitelného cíle EU. Napříč evropskými institucemi nyní rezonuje požadavek až 35 % oproti původnímu 27% podílu obnovitelných zdrojů  na konečné spotřebě energie EU v roce 2030. Finální verze cíle bude známa po ukončení jednání mezi Evropskou komisí, parlamentem a ministry členských zemí zastoupených v Radě EU a schválení finální podoby obnovitelné směrnice. Smysluplnost navýšení cíle potvrzují i nejnovější data studie Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA), podle které je možné ekonomicky racionálně navýšit podíl zelené energie na energetickém mixu EU na 34 %.

Nové technologie – hlavní impuls rozvoje čisté energie

Technologický pokrok bude i v budoucnu hlavním hybatelem snižování ceny udržitelných technologií. Cenové parity fotovoltaiky oproti konvenčním zdrojům se tak můžeme dočkat již do 5 let, vyplývá z výzkumu Lloyd's Register. Situace v Evropě je však zajímavá již dnes. Německé aukce podpory pro solární elektrárny s cenou 4 eurocenty za kilowatthodinu jasně dokazují, že obnovitelné zdroje jsou již nyní na hranici trhu. „Již dávno neplatí, že veškeré zelené technologie pro svůj rozvoj potřebují masivní podporu z veřejných peněz,“ uvádí Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Aukce zelené energie v ČR – příležitost dohnat Evropu

S podporou formou soutěží po roce 2020 počítá i výše zmíněný návrh obnovitelné směrnice. Systém zelených aukcí po vzoru řady evropských zemí plánuje se zpožděním zavést i ČR. Jde o novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která má být schválena v průběhu roku 2018. „Právě včasný a vhodně nastavený systém aukcí je nutným předpokladem pro opětovné nastartování investic do čistých technologií na území ČR i příležitost dohnat Evropu. Ministerstvo průmyslu by jejich zavedení nemělo dále prodlužovat,“ dodává Martin Sedlák.

Zdroje: Euroactiv, Climate Action Programme, Lloyd`s Register