Obnovitelné zdroje nás mohou ekonomicky zbavit závislosti na fosilních palivech

12. dubna 2018

Obnovitelné zdroje v čele s fotovoltaikou definitivně vytlačují uhlí z energetického mixu planety. Zhruba dvě třetiny investic do nových zdrojů momentálně připadají na projekty obnovitelných zdrojů energie.

Přelom roku byl nabitý novými informacemi o stavu obnovitelných zdrojů ve světě. Nejnovější data publikovala jak Mezinárodní energetická agentura (IEA), tak i společnost Bloomberg či Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA). Všechny instituce poukazují na nejnovější trendy v moderní energetice. Hlavními tématy jsou především vytlačování uhlí z energetického mixu, aukce nových kapacit a s tím spojené zlevňování obnovitelných zdrojů či navyšující se investice do decentralizovaných zdrojů energie.

Rekordní rok pro investice do čistých zdrojů

Agentura Bloomberg vydala report o investicích do čistých zdrojů energie v roce 2017. Globální investice do čistých zdrojů dosáhly objemu 333,5 miliard dolarů, a to i přes průběžné snižování cen technologií obnovitelných zdrojů. To je 3% nárůst oproti roku 2016. 40 % této částky zrealizovala jediná země – Čína.

  • Investice v solární energetice byly o čtvrtinu levnější než v roce 2015.
  • Drtivá většina investorů do obnovitelných zdrojů pochází ze soukromého sektoru: mezi lety 2013–2016 bylo soukromých investic až 90 %. To potvrzuje vyspělost používaných technologií a jistotu investorů v tomto sektoru.
  • Drtivá většina investorů do obnovitelných zdrojů pochází ze soukromého sektoru: mezi lety 2013–2016 bylo soukromých investic až 90 %. To potvrzuje vyspělost používaných technologií a jistotu investorů v tomto sektoru.

 

Polovinu celkové sumy rozložili investoři do solární energetiky. Na druhém místě je větrná energetika, kde největší projekty vznikaly především na moři. V Evropě se investice v roce 2017 snížily na 57 miliard dolarů v porovnání se 77 miliardami v roce 2016. Největším tahákem je především větrná energetika se dvěma novými projekty ve Velké Británii (3 386 megawattů) a Německu (750 megawattů). Investice klesly i v sousedním Německu, a to zhruba o 5 miliard dolarů z necelých 20 miliard v roce 2016. Naopak ve Španělsku, Francii a Itálii si investice do čistých zdrojů meziročně polepšily. Světové investiční trendy do čistých technologií ukazují na narůstající podíl solární energetiky ve světě a jejímu masovému využívání hlavně v asijských státech.

Velké asijské země hýbají se světovou spotřebou energie

IEA upozorňuje na neustálé navyšování elektrifikace ve světě, ale také na narůstající vliv energetické účinnosti, díky které je odhad spotřeby energie v roce 2040 zhruba poloviční, než co by svět spotřeboval bez moderních, efektivních technologií. Nicméně, k uspokojení světové poptávky po energii v roce 2040 bude oproti současnému stavu potřeba navíc množství energie spotřebované v Číně a Indii dohromady.

Světová populace roste tempem, kdy každé čtyři měsíce přibude nové město velikosti Šanghaje. Zvyšující se elektrifikace v Indii pak způsobí, že 11 % poptávky po světové energii v roce 2040 bude pocházet právě z Indie.

  • 80 % nově instalované kapacity v Evropské unii (EU) pocházelo v posledních dvou letech z obnovitelných zdrojů.
  • Podle IEA bude větrná energetika do konce roku 2018 největším zdrojem elektrické energie v EU.
  • Takzvaní prosumeři (lidé, kteří si elektrickou energii sami vyrábějí a dále prodávají) vyrobí v roce 2040 na 16 % veškeré elektrické energie ve světě.

 

Razantní růst je předpokládán také v oblasti elektromobility. Podle konzervativního scénáře IEA má být v roce 2040 na světě 280 milionů elektromobilů, což je ve srovnání s dnešními necelými 3 miliony opravdu revoluční. Progresivní scénář odhaduje dokonce 900 milionů.
Špatnou zprávou je, že emise skleníkových plynů z energetického sektoru mají podle odhadů IEA mírně vzrůst do roku 2040. Pokud má svět zamezit negativním dopadům změn klimatu, musí do energetického sektoru dostat více nízkouhlíkových inovací s rychlou formou implementace a zrychlit odklon od fosilních paliv, které způsobují největší škody.

Nezastavitelný pokles cen a nové technologie obnovitelných zdrojů

Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje (IRENA) upozorňuje na pokračující trend zlevňování technologií šetrné energetiky i v roce 2017. K tomu se momentálně přidávají i baterie. Cena lithium-iontových baterií klesla o více než polovinu za posledních šest let. Lidé začínají investovat do energetické nezávislosti a tento trend bude podle IRENA pokračovat i nadále.
Hlavními důvody pro zvyšující se konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů jsou:

  1. Technologický pokrok.
  2. Konkurenční prostředí na trhu.
  3. Velké množství zkušených, mezinárodně aktivních developerů těchto projektů.

 

Pokles cen za vyrobenou jednotku energie (LCOE) mezi roky 2010-2017, zdroj: IRENAPokles cen za vyrobenou jednotku energie (LCOE) mezi roky 2010-2017, zdroj: IRENA

 Novinky v solární energetice  

Koncentrovaná solární energie (CSP) může zásadně promluvit do energetického mixu zemí s příznivými slunečními podmínkami. Tato technologie totiž v posledních několika letech znatelně zlevnila a umožňuje dodávat energii 24 hodin denně díky možnosti krátkodobě skladovat vyrobenou energii. Cena elektrické energie vyrobené pomocí koncentrovaných solárních elektráren již plně konkuruje paroplynovým elektrárnám. Příkladem je aukce nových kapacit projektů CSP v Dubaji, kde se cena za vyrobenou kilowatthodinu dostala na 7,3 centů dolaru (5,9 eurocentů/kWh).  

Ekonomicky nejvýhodnější vítr 

Investice do větrných parků na moři stabilně rostou – mezi roky 2013–2016 se zčtyřnásobily a další růstem prošly i v roce 2017. Velké úspěchy zaznamenala například Velká Británie nebo Německo, kde se ceny i díky aukcím kapacit nových zdrojů dostaly na rekordní minimum. Právě aukce kapacit nových zdrojů poskytují jasné signály o vývoji cen elektrické energie do budoucna. Podle studie IRENA bude většina obnovitelných zdrojů vyrábět od roku 2020 elektrickou energii za menší náklady než fosilní zdroje. Ceny se podle vývoje budou pohybovat okolo 40 eur za vyrobenou megawatthodinu pro pevninské větrné parky a 48 eur za megawatthodinu za fotovoltaiku.     

Zdroje:

1. Mezinárodní organizace pro obnovitelné zdroje:

2. Analýza Bloomberg New Energy Finance

3. Studie IEA