Před 7 lety došlo k tragédii ve Fukušimě. Otočila svět k obnovitelné energetice

Před 7 lety došlo k tragédii ve Fukušimě. Otočila svět k obnovitelné energetice

17. března 2018

Fukušimská událost byla nepochybně děsivou tragédií. Zničená příroda, lidé bez domovů i mrtví a zranění – a k tomu plochy zamořené radiací, která po zemětřesení a následné cunami unikla z místní jaderné elektrárny. Ale právě katastrofy takových, předtím nepředstavitelných rozměrů, jsou jednou z mála pák, které jsou schopné pohnout lidstvem a nastartovat pozitivní změny. 

Po sedmi letech od tragédie ve Fukušimě se dá říci, že přesně tohle se stalo. Kde to mělo příčiny? Všechno to začalo 11. března 2011, tedy přesně před 7 roky. Tehdy zemětřesení o síle devíti stupňů a následná přívalová vlna cunami připravily v Japonsku o život téměř 19 000 lidí a způsobily největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986. Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vyžádal evakuaci asi 160 000 osob.

Tato jaderná katastrofa měla značné následky, v první řadě pro firmu TEPCO, která elektrárnu provozovala. Jednak přišla o velmi drahé a výdělečné zařízení, záhy se ale přidaly žaloby. Jedu z nich podalo u amerického soudu 157 Američanů, kteří po firmě požadují odškodné pět miliard dolarů (110,5 miliardy Kč). Mezi žalujícími jsou převážně američtí vojáci, kteří působili v zasažené zóně kolem Fukušimy. Požadují vytvoření fondu v hodnotě pěti miliard dolarů na pokrytí výdajů, které pro ně jsou údajně nutné kvůli fyzické a duševní újmě a ekonomickým ztrátám, jež utrpěli. 

Japonské soudy pak rozhodly o tom, že TEPCO a japonská vláda musí zaplatit všem, kdo utrpěli katastrofou. A teprve potom začaly přicházet opravdové změny. V důsledku fukušimské katastrofy se Německo rozhodlo odstoupit od jaderné energetiky.

Německá stopa

O ústupu od jaderné energetiky do roku 2022, s nímž tehdy provozovatelé jaderných elektráren souhlasili, rozhodla původně už v roce 2002 vláda sociálních demokratů a Zelených vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. V roce 2010 ale kabinet konzervativní unie CDU/CSU a liberálních demokratů vedený Angelou Merkelovou prodloužil životnost jaderných elektráren až do roku 2036. Po neštěstí v Japonsku ale vláda o rok později změnila názor a vrátila se k roku 2022, s čímž tehdy už trojice provozovatelů nesouhlasila, především kvůli rychlosti změny. 

V Německu je nyní v provozu osm jaderných reaktorů; odklon od jádra byl prvním krokem v transformaci energetiky. V budoucnu by se měl snižovat i význam uhlí pro výrobu elektřiny, páteří pro zásobování energií by se měly stát obnovitelné zdroje. Ty se předloni na celkové výrobě elektřiny v Německu podílely z 30 procent. V roce 2035 by měly v zemi pokrývat 60 procent spotřeby, do roku 2050 by to mělo být 80 procent.

Ani to ale ještě nebylo všechno: po fukušimské katastrofě začaly vlády více tlačit na bezpečnost jaderné energetiky; ve stejné době se také začaly přidávat hrozby potenciálních teroristických útoků na jaderné elektrárny – i to přispělo k tomu, že se jaderné elektrárny, elektřina z nich i jejich vývoj a výstavba začaly prodražovat.

2016: nejméně nových atomových elektráren za 10 let

Roku 2016 se proto postavilo nejméně atomových elektráren za deset let, jen tři na celém světě. Na vině je podle průzkumu o stavu světového jaderného průmyslu (WNISR), jehož autorem je nezávislý energetický expert Mycle Schneider právě rostoucí cena elektřiny z jádra a havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011.  

Před katastrofou ve Fukušimě se v roce 2010 postavilo rekordních 15 atomových elektráren. Méně elektráren vzniká i v jejich budování dříve velmi aktivní Číně. V roce 2013 se na světě postavilo už jen deset jaderných elektráren, osm v roce 2015, tři v roce 2016 a jen jedna v první polovině roku 2017. V Číně, která byla v posledním desetiletí jejich nejaktivnějším stavitelem, vzniklo v roce 2010 deset atomových elektráren, šest v roce 2015 a loni jen dvě.

"Jaderný druh zaniká," řekl novinářům Schneider. Uvedl, že by ho nepřekvapilo, pokud by některé už započaté projekty byly ukončeny. Podle údajů WNISR k tomu docházelo od roku 1977 do poloviny roku 2017 v každém osmém případě.