Elektřinu lze vyrábět i z kuchyňského odpadu. V německém městě Weissenfels to už funguje

Elektřinu lze vyrábět i z kuchyňského odpadu. V německém městě Weissenfels to už funguje

15. února 2018

Weissenfels je okresní město v Sasku-Anhaltsku. Od roku 1999 v něm funguje kompostárna vyrábějící elektřinu a teplo výhradně z komunálního bioodpadu.

Surovina se sváží z celého okresu Burgenlandkreis, v němž žije asi 184 tisíc obyvatel. Do sběru je zapojeno 83 % domácností, ostatní upřednostňují kompostování pro vlastní zahrádku. Každoročně svezou auta do závodu firmy Bio Komp-SAS kolem 25 tisíc tun bioodpadu a několik tisíc tun posekané trávy a drobných větví, pro které jsou na různých místech rozestavěny zvláštní kontejnery.

„Zařízení by mohlo zpracovávat jen bioodpad. Zelená biomasa však zlepšuje jeho strukturu, což je důležité pro kvasný proces,“ říká obchodní ředitel Holger Kahnt. Podíl této přidané složky kolísá od 3 % v létě až do 20 % v zimě, kdy je bioodpadu méně.

Zařízení bylo za dobu své existence už několikrát modernizováno tak, aby vyhovovalo jak hygienickým předpisům, tak i požadované kvalitě produkovaného kompostu, který odebírají zemědělci a zahrádkáři.

V první fázi provozu byl bioodpad rozkládán ve velkých bubnech a následně rozhrnován na zastřešené betonové ploše, což bylo spojeno s nepříjemným zápachem. V rámci rozšíření kapacity kompostárny v roce 2001 byly proto zakoupeny dva fermentory o objemu 950 m³, ve kterých probíhá při teplotě 55 °C kvašení suroviny. Po deseti až patnácti dnech je vykvašený materiál vysušen šnekovým presovačem. Vyloučená tekutina se ještě nahrubo vyčistí a prodává se jako tekuté hnojivo, zatímco sušina putuje na 5 až 7 dní do zmíněných bubnů a následně zhruba tři týdny dozrává na zastřešené ploše. Poslední fází je dvojstupňové prosetí získaného substrátu, čímž se z něj vyloučí nežádoucí příměsi, především kusy plastových odpadů.

Toto čištění je poměrně nákladné, protože vyžaduje velké zapojení ruční práce. „Podíl nežádoucích příměsí v bioodpadu bohužel rok od roku stoupá, zpočátku to bylo kolem šesti procent, nyní už přes deset. Největší problém nám dělají plastové sáčky a tašky, lidé ale do bioodpadu klidně vyhodí i textilie, dětské pleny a jiné předměty,“ stěžuje si Holger Kahnt.

Bioplyn získaný během fermentace firma využívá ve dvou vlastních bioplynových stanicích. Vyrobená elektřina v objemu kolem 5,7 MWh ročně je dodávána do veřejné sítě za státem garantovanou cenu, což kompostárně přináší roční příjem kolem 900 tisíc eur. Garantované výkupní ceny elektřiny však v roce 2024 skončí, takže vedení firmy přemýšlí, jak s energetickým provozem dál. V úvahu přichází spotřeba elektřiny v samotném provozu, která dnes představuje asi čtvrtinu toho, co bioplynové stanice vyrobí. Zbylé tři čtvrtiny by bylo možné dodávat přímo odběratelům v blízkém okolí. Zvažována je však i výroba biometanu. Využití bioodpadu k výrobě elektřiny má do budoucna velký potenciál i v České republice.

Kompostáren s vlastní bioplynovou stanicí pomalu přibývá, v současnosti jich je kolem čtyřiceti. Jednou z nich je např. provoz firmy Marius Pedersen v Rybitví na Pardubicku s výkonem 547 kW elektřiny a 600 kW tepla.

Loni byla otevřena bioplynová stanice společnosti Depos na skládce komunálního odpadu v Horní Suché na Karvinsku, která využívá metan uvolňující se z tlejících odpadů. Tento plyn by jinak šel do ovzduší a přispíval k tzv. skleníkovému efektu. Zde je však využit k výrobě 1400 MWh elektřiny a 1600 MWh tepla ročně. Provoz bude podle firmy rentabilní i bez dotací.