Jak zajistit čistou energii pro všechny Evropany? Europoslanci ví, jak na to

Jak zajistit čistou energii pro všechny Evropany? Europoslanci ví, jak na to

21. ledna 2018

Evropský parlament přijal tento týden svůj postoj k návrhu zásadních impulsů pro zvýšení energetické nezávislosti Evropy, které přinesou podporu také pro samovýrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v domácnostech, firmách nebo komunitách. Podívejte se na názory klíčových hráčů v evropské politice.

Ambiciozní plán pro soběstačnou Evropu

Návrh energetického balíčku, který obsahuje plány na zvýšení energetické účinnosti, efektivní využívání obnovitelných zdrojů nebo podporu elektromobility, se dostal do další fáze. Po poměrně konzervativním jednání jednotlivých členských států na Evropské radě na konci minulého roku se zabýval cíli v moderní energetice celý Evropský parlament.

Klíčová je shoda europoslanců na více ambiciozním cíli pro obnovitelné zdroje. Větrné a solární elektrárny, zdroje spalující biomasu nebo bioplyn a další zelené impulsy by měly do roku 2030 tvořit 35 % energetického mixu EU. Současně by mělo dojít ke zvýšení energetické účinnosti o stejný počet procent.

Shrnutí výsledků jsme přinesli v článků Evropská unie může do roku 2030 ušetřit až 114 miliard eur. Další jednání proběhnou právě mezi Evropským parlamentem a ministry členských států v rámci Evropské rady. Právě proto se nyní se zaměříme na jednotlivé pozice europoslanců.

Luděk Niedermayer: Cesta k levnější a bezpečné energii

Luděk Niedermayer (TOP 09), který působí ve Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku, uvádí: „Parlament poněkud zvýšil cíle pro obnovitelné zdroje i energetickou účinnost. Vycházel však z analýz Evropské komise a jde o cíle racionální. Nepřekvapí mě nicméně, pokud po jednání s Radou dojde k jejich snížení. Podstatnější jsou však věci méně viditelné, které pomohou k tomu, abychom energii vyráběli a spotřebovávali odpovědně, dodávky byly bezpečné a cena za energii přitom spíše klesla, než aby rostla. Nové podmínky umožní například snazší zapojení malých obnovitelných zdrojů či podpoří přeshraniční spolupráci, což je další cesta k levnější a bezpečné energii.

„Struktura trhu s elektřinou se díky rozvoji nových technologií mění. Decentralizovaný model energetiky spoléhající na menší lokální zdroje hraje větší roli než dříve. Spotřebitelé se stávají často zároveň producenty elektřiny a vyžadují nové, sofistikované služby. Proto potřebujeme legislativu, která toto zohlední, umožní využití nových technologií a nastaví rovné podmínky pro účast různých výrobců či poskytovatelů služeb na trhu,“ dodává Luděk Niedermayer.

Jose Blanco Lopez: Evropa musí dělat víc

Evropský parlament získal silnou pozici pro svůj návrh navýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU do roku 2030 na 35 %. Tento návrh byl totiž schválen poměrem hlasů 492 (pro) : 88 (proti) : 107 (zdrželo se hlasování).

Španělský europoslanec Jose Blanco Lopez (S&D), který byl zpravodajem právě pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, k výsledku uvedl: „Evropská komise byla ve svém návrhu málo důrazná. Pokud chce Evropa naplnit závazky Pařížské dohody v boji proti změnám klimatu a chce být lídrem v energetické transformaci, musíme dělat víc. Parlament byl s to najít širokou shodu nad výrazně vyššími cíli do roku 2030. Také se nám podařilo posílit právo na spotřebu vlastní energie, posílit předvídatelnost a bezpečnost z hlediska investorů, navýšit ambice v dekarbonizaci odvětví dopravy a také v sektoru vytápění a chlazení. Nízkouhlíková energetika není brzdou hospodářského růstu. Naopak podporuje konkurenceschopnost, růst ekonomiky a zaměstnanosti.“

Miroslav Poche: Zvýšení energetické účinnosti posílí konkurenceschopnost Evropy

Jasně většinový názor převládl v Evropském parlamentu také při hlasování bodu týkajícího se směrnice o energetické účinnosti. Poslanci podpořili vyšší cíl pro zvyšování energetické efektivity evropského hospodářství poměrem hlasů 485 (pro) : 132 (proti) : 58 (zdrželo se hlasování). Stanovený cíl EU by měl být posuzován na základě předpokládané energetické spotřeby v roce 2030 podle modelu PRIMES, který simuluje spotřebu energie a systém dodávek energie v EU.

Zpravodajem tohoto bodu je český europoslanec Miroslav Poche (S&D), který k výsledku hlasování uvedl: „Energetická účinnost je klíčovou součástí strategie k vybudování energetické unie. Ambiciózní přístup v této oblasti přispěje k dosažení klimatických a energetických cílů a zároveň zvýší naši konkurenceschopnost. Je to taky jeden z nejlepších způsobů jak bojovat proti energetické chudobě v Evropě.“

Energetická unie: Evropa na dosah moderní energetice

Cílem energetické unie je zajistit pro Evropu bezpečnou, dostupnou a udržitelnou energii. Evropa v posledních letech ztratila dech v rozvoji moderní energetiky. Růst nových projektů obnovitelných zdrojů se přesunul do Číny nebo Ameriky. Právě strategie obsažená v energetické unii by měla EU vrátit pozici lídra ve využití obnovitelných zdrojů.

Spoluzpravodajka pro správu energetické unie Michèle Rivasi (Zelení/ESA) přijala návrhy na zvýšení udržitelných cílů pro EU do roku 2030 s pozitivní nadějí: „Evropský parlament přijal historický a konzistentní postoj, který je v souladu se závazky EU v oblasti klimatu. Je to poprvé, kdy se do unijní legislativy dostává cíl 35 % pro obnovitelnou energii a 35 % pro energetickou účinnost do roku 2030. Poprvé máme strategii pro metan a závazky v boji proti energetické chudobě. Tato politika pomůže vytvořit skutečnou energetickou nezávislost, vytvořit pracovní místa a zajistit investice.“

Spoluzpravodaj europoslanec Claude Turmes (Zelení/ESA) pak připomněl, že to je právě Evropský parlament, který po velmi slabém výsledku jednání členských států na Radě vrací do hry potřebné impulsy k naplnění klimatické politiky EU: „Jsem hrdý na to, že po velmi slabé prosincové dohodě v Radě dnes Parlament přispěl k obnovení důvěryhodnosti EU v oblasti klimatu. Vyšší ambice týkající se obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a dobrého systému správy, přispějí k dosažení hospodářství s nulovými emisemi oxidu uhličitého do roku 2050 a k naplnění Pařížské dohody. Parlament zahájí jednání s Radou s jednotným stanoviskem.“

Zdroje: Tisková zpráva Evropského parlamentu, tisková zpráva Luďka Niedermayera