Dvě miliardy pro firmy, které chtějí zvýšit svou energetickou soběstačnost

Dvě miliardy pro firmy, které chtějí zvýšit svou energetickou soběstačnost

05. ledna 2018

Ministerstvo průmyslu a obchodu těsně před Vánoci vypsalo v pořadí již druhou výzvu na podporu fotovoltaických elektráren určenou pro podnikatelské subjekty. Zájem firem o výrobu vlastní elektřiny sílí a lze očekávat, že nová výzva naváže na úspěch loňské příležitosti.

Energetická soběstačnost láká

V rámci první výzvy pro zájemce o solární elektrárny v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, pomocí kterého jsou rozdělovány evropské prostředky podporující české podnikatele, bylo podáno 274 žádostí a bylo zažádáno o podporu v celkové výši 612 milionů korun. Průměrná výše dotace 2,2 milionů korun napovídá, že většinou šlo o projekty firemních fotovoltaických elektráren s výkonem přibližně 150 kWp, jejíž investiční náklady činily přibližně 4,5 milionů korun.

Zájemci o podporu museli splnit několik základních podmínek, které zůstávají v platnosti i u aktuální výzvy. Základním kritériem je lokace podnikatelského subjektu, která se musí nacházet v České republice mimo území hl. m. Prahy.  Investiční dotací je možné podpořit projekty výstavby fotovoltaické elektrárny, případně doplněné o bateriový systém a sloužící k pokrytí vlastní spotřeby podniku. Fotovoltaická elektrárna pak musí být umístěna na střeše nebo stěně budovy.

Žádost je možné podat na fotovoltaickou elektrárnu o výkonu až 1 MWp, minimální velikost elektrárny není omezená, avšak minimální výše dotace je stanovená na 300 tisíc korun a nejmenší myslitelný projekt odpovídá přibližně elektrárně o výkonu 20 kWp.

K dispozici jsou opět 2 miliardy korun, které mohou při zachování průměrné výše dotace z předchozí výzvy uspokojit přibližně 900 žádostí o dotaci. Míra dotace zůstala nezměněná a činí 80 % pro malý podnik (do 50 zaměstnanců), 70 % pro střední podnik (do 250 zaměstnanců) a 60 % pro velký podnik (nad 250 zaměstnanců). Dotace je vypočtena z uznatelných nákladů, které se vypočtou jako velikost investice do fotovoltaického systému ponížená o teoretickou částku – náklad na konvenční energetický zdroj.

Vylepšené podmínky pro firemní fotovoltaiku

V aktuální výzvě však došlo ve srovnání s tou předchozí k několika změnám. Ministerstvo průmyslu a obchodu vybaveno zkušeností z první výzvy vyšlo vstříc požadavkům žadatelů o dotace a podmínky v několika ohledech upravilo.

Aktuálně vypsaná výzva je průběžná, to znamená, že projekty budou hodnocené již po odevzdání žádosti o dotaci, a pokud dostanou alespoň požadovaných 60 bodů ze 100 možných, tak dotaci získají. Nebude se tedy s hodnocením čekat až na ukončení příjmu žádostí. Výzva bude otevřena do 30. 4. 2018 nebo do vyčerpání prostředků.

K důležité změně došlo v oblasti objemu povolených přetoků do distribuční sítě. Došlo ke zvýšení z původních 20 % objemu roční produkce „solární elektřiny“ na aktuálních 30 %. Touto změnou vyšlo Ministerstvo průmyslu a obchodu vstříc podnikům, které například nemají víkendový provoz, a vyrobená energie v době, kdy pro ni není v podniku využití, přetéká do distribuční soustavy. Takové podniky měly v předchozí výzvě problém získat dostatek bodů nebo kritérium přetoků v maximálním objemu 20 % roční produkce vůbec splnit. Stále však platí, že čím více energie z fotovoltaického systému podnik využije pro vlastní potřebu, tím více bodů jeho žádost získá.

Oproti předchozí výzvě je možné do uznatelných nákladů zahrnout i náklady na projektovou přípravu a energetický posudek – na ten je možné získat dotaci až do výše 350 tisíc korun, maximálně však 2 % z uznatelných nákladů a v režimu de minimis.

Výstavba bude muset zrychlit

Na realizaci projektu má žadatel nově pouze dva roky od podání dotační žádosti oproti třem letům v předchozí výzvě. Termín je sice možné prodloužit až na 36 měsíců, avšak jen v dobře odůvodněných případech a jen po zahájení fyzické realizace projektu. Za tímto opatřením je snaha o zrychlení čerpání prostředků a zrychlení plnění závazků úspor energie, které jsou hlavním cílem tohoto dotačního programu. Pokud má podnik projekt dobře připravený po administrativní stránce, samotná realizace je pak otázkou několika dnů až týdnů.

Vedle zpřísnění požadavku na rychlost realizace došlo také k mírné úpravě koeficientu, podle kterého jsou vypočítány náklady na konvenční zdroj, což má ve svém důsledku vliv na mírný pokles dotace v porovnání s předchozí výzvou. Náklad na konvenční zdroj, který se odečítá od investičních nákladů na fotovoltaický systém, se nově vypočte jako předpokládaná roční produkce fotovoltaické elektrárny v MWh násobená částkou 8 862,63 Kč. Tato částka reprezentuje investiční náklad na uhelný elektrárenský blok o výkonu 600 MW přepočtený na 1 MWh jeho roční produkce. Hodnota konvenčního zdroje odpovídající roční produkci fotovoltaického systému se odečte od investičních nákladů na tento systém, čímž získáme hodnotu vícenákladů, ze kterých je vypočtena dotace. Reálně tak dotace z celkových investičních nákladů na fotovoltaický systém vychází přibližně od 40 % u velkých elektráren velkých podniků po přibližně 60 % u elektráren malých podniků. Náklad na pořízení baterie je uznatelný v plné výši, protože nemá vliv na roční produkci fotovoltaické elektrárny.

Co je k požádání o dotaci potřeba?

Žádosti o dotaci předchází několik činností, které je potřeba podstoupit, a podkladů, které je nutné nechat vypracovat. Důležitým podkladem k určení optimální velikosti fotovoltaické elektrárny je excelový soubor s hodinovými spotřebami podniku, ideálně za období jednoho roku. Tento dokument žadatelé získají od svého dodavatele elektrické energie. Pokud však tento podklad nemají k dispozici, je nutné provést alespoň 14denní měření, kde budou spotřeby podniku zaznamenané po 15 minutách. Z tohoto podkladu je možné navrhnout výkon fotovoltaického systému, který splní podmínky dotační žádosti.

Pokud umístění navržené elektrárny dovolí statika střechy a její volná plocha, je nutné projekt začít řešit se stavebním úřadem, zažádat si u distributora o rezervaci kapacity do distribuční sítě a začít pracovat na projektové dokumentaci a energetickém posudku, které jsou spolu s cenovou nabídkou od dodavatele přílohou žádosti o dotaci. S těmito podklady je možné vytvořit podnikatelský záměr a vyplnit elektronickou žádost o dotaci a tuto ve stanoveném termínu podat. Smlouvu o připojení energetického zdroje do sítě je dobré dodat již k žádosti o dotaci, protože tak může žadatel získat bonifikaci 15 bodů za připravenost projektu. Na potřebných 60 bodů je však možné často dosáhnout i bez této bonifikace. Stavební povolení s vyznačením právní moci je nutné doložit až v pozdější fázi, po schválení žádosti, k podpisu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dodavatel technologie potom vzejde z výběrového řízení, které musí být organizované podle pravidel poskytovatele dotace.

Kolik je možné získat?

Výsledná velikost dotace záleží především na tom, jak velký podnik o dotaci žádá, a také na podobě projektu. Na nejnižší míru dotace z celkových investičních nákladů (okolo 40 %) dosáhne velký podnik s žádostí na fotovoltaickou elektrárnu bez bateriového systému. Naopak nejvyšší míru dotace z celkových investičních nákladů získá malý podnik na fotovoltaický systém s baterií (až nad 60 %). Tyto případy si můžeme rozepsat na následujících příkladech:

Příklad 1. – velký podnik s elektrárnou 1 MWp

  • investiční náklady (1 MWp FVE): 28 mil. Kč
  • roční produkce: 1 050 MWh/rok
  • náklad na konvenční zdroj: 9 305 762 Kč
  • uznatelné náklady (investice – konvenční zdroj): 18 694 238 Kč
  • 60 % podpory: 11 216 543 Kč
  • míra podpory z celkové investice: 40 %

 

Příklad 2. – malý podnik s elektrárnou 100 kWp bez baterie

  • investiční náklady (100 kWp FVE): 3 mil. Kč
  • roční produkce: 105 MWh/rok
  • náklad na konvenční zdroj: 930 576 Kč
  • uznatelné náklady (investice – konvenční zdroj): 2 069 424 Kč
  • 80 % podpory: 1 655 539 Kč
  • míra podpory z celkové investice: 55,2 %

 

Příklad 3. – malý podnik s elektrárnou 100 kWp a baterií 150 kWh

  • investiční náklady FVE (100 kWp): 3 mil. Kč
  • investiční náklady baterie (150 kWh): 5 250 000 Kč
  • celkové investiční náklady: 8 250 000 Kč
  • roční produkce: 105 MWh/rok
  • náklad na konvenční zdroj: 930 576 Kč
  • uznatelné náklady (investice – konvenční zdroj): 7 319 424 Kč
  • 80 % podpory: 5 855 539 Kč
  • míra podpory z celkové investice: 71 %

 

Vyplatí se to?

Otázku návratnosti každého jednotlivého projektu nejvíce ovlivňuje cena elektrické energie, která bude daným projektem uspořena. Projekty fotovoltaických elektráren mají životnost 20 a více let. Přední světoví výrobci panelů dávají na své výrobky běžně 25 let záruku na výkon. Při posuzování návratnosti projektu fotovoltaické elektrárny bychom tedy měli vycházet z ceny elektrické energie, kterou očekáváme do budoucna. Aktuální stav je takový, že po několika letech stabilního poklesu ceny silové elektřiny jsme se v tomto roce navrátili k jejímu růstu a dá se očekávat, že její cena mírným tempem poroste i nadále. 

Vypůjčíme si údaje z předchozího příkladu, tedy fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 1 MWp, která žadatele po odečtení dotace vyšla na 16 783 tis. Kč. Budeme předpokládat, že daný podnik dokáže spotřebovat veškerou vyrobenou elektřinu v objemu 1 050 MWh za rok. Potom v případě, že do budoucna počítáme s cenou elektřiny ve výši 1 500 Kč/MWh, bude mít projekt návratnost 10,7 let, avšak pokud budeme uvažovat s dlouhodobější cenou elektrické energie na úrovni 2 000 Kč/MWh, dostáváme se s návratností tohoto projektu na 8 let.

Zmíněný příklad počítá s použitím špičkové technologie monokrystalických panelů. Vysokou účinnost a záruky špičkových technologií je však možné vyměnit za lepší návratnost použitím standardních polykrystalických panelů a v takovém případě se může návratnost dále poměrně výrazně zlepšit.