Vladimír Špidla: Vracíme se k normálnímu pohledu na obnovitelné zdroje

Vladimír Špidla: Vracíme se k normálnímu pohledu na obnovitelné zdroje

04. května 2017

S Vladimírem Špidlou, ředitelem Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády, jsme měli možnost hovořit o jeho názorech na problematiku obnovitelných zdrojů. Jaké byly jeho postoje ještě před nečekaným politickým vývojem?

Upozornění: Článek vznikl ještě před některými událostmi, jež se aktuálně na české politické scéně dějí. Otázky jsme však nechali v původním znění.

Vláda Bohuslava Sobotky si dala za cíl usilovat o environmentální udržitelnost energetiky. Před dvěma lety byla vládou schválena nová Státní energetická koncepce a rozběhly se nové programy na podporu obnovitelných zdrojů (OZE), například pro domácnosti určený program Nová zelená úsporám. Zeptali jsme se proto Vladimíra Špidly, ředitele Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády, na jeho názor na aktuální témata prolínající se měnící energetikou.

V koaliční smlouvě se strany shodly například na podpoře instalací solárních panelů na střechách. Jak se Vám tyto cíle v udržitelném rozvoji podařilo naplnit?

Úsilí o environmentální udržitelnost energetiky se projevilo například v tom, že byly zachovány územně ekologické limity těžby na povrchovém dolu ČSA a že tím pádem v ČR v horizontu roku 2050 pravděpodobně ukončí svůj provoz všechny uhelné elektrárny. Podpora instalací solárních panelů na střechách byla touto vládou zavedena v rámci programu Nová zelená úsporám.

Vypadá to, že se této vládě podařilo vyřešit ožehavou otázku ochrany severočeských obcí před bouráním kvůli těžbě uhlí. Jenže aby Horní Jiřetín zůstal stát, potřebujeme již nyní budovat nové šetrné zdroje energie. Nové projekty obnovitelných zdrojů však i přes zavedení investiční podpory stagnují. Například loni nebyla k síti připojena žádná nová větrná elektrárna, stojí i výstavba bioplynových stanic. Neměla by být vláda nebo její členové více aktivní v podpoře obnovitelných zdrojů?

Domnívám se, že období, kdy byly obnovitelné zdroje považovány za cosi opovrženíhodného, je již za námi a že nyní se opět postupně vracíme k normálnímu pohledu na tyto zdroje energie. Doufám, že úpravy směrnice o obnovitelných zdrojích energie, jejíž návrh revize je součástí tzv. zimního balíčku, budou dostatečně progresivní a že tím pádem přiměje ke zvýšení aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů i budoucí českou vládu.

Zároveň je ale třeba mít na paměti, že obnovitelné zdroje energie si sebou nesou zátěž chyb minulých politických reprezentací, v jejichž důsledku spotřebitelé i státní rozpočet přispívají na již existující OZE cca 40 mld. Kč ročně. Tento fakt bude OZE ještě provázet řadu let a je a může být i nadále důvodem pro do jisté míry rezervovaný postoj politiků k OZE.

vladimirspidla1

V souladu s legislativou EU bychom mohli využít aukce nových kapacit pro větší projekty. Zástupce Ministerstva průmyslu (MPO) na lednové konferenci v Poslanecké sněmovně prohlásil, že lze o aukcích uvažovat. Může se tedy otázka nového schématu podpory otevřít ještě za této vlády, nebo je to až úkol pro novou po podzimních volbách?

Je zřejmé, že toto již bude záležitost nové vlády. A to i ve vztahu k budoucí transpozici výše zmíněné revize směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie.

S rozvojem obnovitelných zdrojů úzce souvisí dlouhodobé plány v oficiální energetické strategii státu. Novou Státní energetickou koncepci kritizoval v únoru v LN dokonce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš kvůli měnící se roli jednotlivých zdrojů a nově nastupující akumulaci, elektromobilitě. Na nové energetické politice se pracovalo de facto od roku 2009, nezastaral tento dokument již během příprav?

Státní energetická koncepce má zajisté své slabé stránky, například určité podcenění využívání potenciálu energetické efektivity. Má však i své pozitivní stránky, například variabilitu (koridorový přístup) nebo poměrně značný důraz na rozvoj některých druhů obnovitelných zdrojů (především fotovoltaiky). Byla schválena vládou a v současné době platí.

Zároveň platný systém pravidelného vyhodnocování Státní energetické koncepce umožňuje v případě potřeby přistoupit k jejím úpravám. Je také třeba si uvědomit, že koncepce platí pouze necelé dva roky a to je na komplexní hodnocení poměrně krátká doba, zvláště v energetice.

Nová energetická koncepce klade důraz na výstavu jaderných reaktorů. Jenže varianta, že se jaderné reaktory prostě ekonomicky nevyplatí ani v budoucnu nemusí být vůbec nereálná. Není taková sázka hazardem pro budoucí ekonomiku Česka?

Je pravda, že elektroenergetika se nyní nachází v poměrně turbulentním období, kdy například rychlý rozvoj technologií ukládání energie či decentralizace mohou elektroenergetiku v relativně krátké době významně změnit. Zásadním faktorem jsou také nízké ceny silové elektřiny.

Právě z důvodu nejasnosti delšího vývoje elektroenergetiky vláda ve vztahu k novým jaderným blokům rozhodla, že bude zahájena příprava a povolovací procesy jejich výstavby, ale že o vlastní výstavbě bude rozhodnuto až na základě aktuální situace v elektroenergetice po ukončení všech povolovacích a přípravných procesů. To je velmi zodpovědné.

Vedle energetické koncepce je důkazem priorit vlády směrem k novým reaktorům také například vytvoření pozice vládního zmocněnce právě pro rozvoj jaderné energetiky. Naopak obnovitelné zdroje podobnou podporu koordinovaného postupu nemají, přestože jde o poměrně širší obor dynamicky se rozvíjející energetiky. Proč tak rozdílný přístup?

Možná je to dáno stále ještě přetrvávajícím a trochu rezervovaným přístupem k obnovitelným zdrojům energie, který vyplývá jednak z přetrvávajících ekonomických dopadů nezvládnuté podpory OZE v letech 2009 až 2010 a druhak z toho, že Státní energetická koncepce v horizontu do roku 2040 předpokládá, že v elektroenergetice bude role jádra násobně větší než role OZE.

vladimirspidla2

S posty v energetice také souvisí obsazení budoucí Rady Energetického regulačního úřadu. Členy bude nominovat ještě tato vláda. Už se otevřela na vládní půdě debata o možných jménech a měla by podle vás hrát roli při výběru také znalost moderní energetiky, jakou jsou právě obnovitelné zdroje?

Dovolím si upřesnit, že nominovat členy Rady ERÚ bude MPO, vláda bude členy jmenovat na návrh ministra průmyslu a obchodu. Proto je toto otázka spíše na MPO. Pokud je mi však známo, tak MPO nominační proces zahájilo, protože 31. 3. zveřejnilo na svých webových stránkách Oznámení o zahájení procesu ustanovení Rady Energetického regulačního úřadu.

Znalost moderní energetiky by při výběru nepochybně roli mít měla, zvláště vzhledem k tomu, že u našich energetiků někdy stále ještě převládá tradiční přístup vycházející ze zkušeností energetiky minulého století.

Sektorem obnovitelných zdrojů dvakrát za sebou otřásla hrozba nevypsání podpory kvůli procesu notifikace podpory Evropskou komisí. Stranou nechme, zda byla notifikace nutná, či nikoliv. Brusel po schválení podpory jasně konstatoval, že je v souladu s unijním právem. Bude vláda ještě dál pracovat s dokumentem rozhodnutí Evropské komise?

Součástí notifikačních rozhodnutí jsou i některé podmínky, které musí ČR splnit. Jde například o řešení tzv. překompenzace. Dle mých informací MPO pracuje na legislativním řešení této podmínky a předpokládám, že vládě tento návrh předloží. Vzhledem k letošním parlamentním volbám si ale nejsem jist, zda jej předloží ještě současné vládě a hlavně současné Poslanecké sněmovně.

Energetická unie stanovuje mimo jiné cíl udržet EU jako lídra ve využití obnovitelných zdrojů – v porovnání s Čínou nebo v USA (období před Trumpem) však unie v obnovitelné energetice zaostávala. Jakým způsobem může EU svůj cíl naplnit, když už samotný cíl 27 % podílu energie z obnovitelných zdrojů pro EU jako celek do 2030 není příliš ambiciózní?

EU má také dlouhodobější cíle, například snížení emisí skleníkových plynů k roku 2050 až o 80 %. Je zde také Pařížská dohoda, při jejímž naplňování bude EU pravděpodobně minimálně v příštích letech hrát rozhodující roli. Domnívám se proto, že cíle k roku 2030 nejsou konečné, tj. že rozvoj obnovitelných zdrojů v EU bude dalším období akcelerovat. Zároveň mám dojem, že v této oblasti již vzniká dvourychlostní Evropa a že ČR je zatím v té pomalejší části. Není všem dnům konec.

Děkujeme za rozhovor!