40 nejatraktivnějších zemí pro investice do obnovitelných zdrojů

40 nejatraktivnějších zemí pro investice do obnovitelných zdrojů

29. října 2017

Čína je nejlepší zemí pro investice do obnovitelných zdrojů. Nově rostoucí trhy lze najít také mezi blízkovýchodními nebo severoafrickými státy. Seznamte se s žebříčkem atraktivnosti zemí pro investory do obnovitelných zdrojů energie, který každoročně sestavuje poradenská společnost EY.

Druhé místo v indexu si udržela Indie, která si stanovila ambiciózní cíl dosáhnout do roku 2022 kapacity solárních elektráren 100 gigawattů (GW). Je otázkou, zda se Indii skutečně podaří svého cíle dosáhnout poté, co došlo ke zrušení dohod o odkupu větrné energie. Analytici společnosti EY poukazují i na to, že v nedávných energetických aukcích se nabízené tarify razantně propadly.

Výrazný posun směrem nahoru naopak zaznamenaly některé blízkovýchodní a severoafrické státy. Na jejich atraktivnosti se pozitivně projevilo množství projektů a politických opatření podporujících obnovitelné zdroje v tomto regionu. Například v Egyptě schválila Mezinárodní finanční korporace IFC solární projekty s kapacitou 500 megawattů (MW) v celkové hodnotě 635 milionů amerických dolarů (13,9 miliard korun). Saúdská Arábie oslovila zájemce o výstavbu tamější první větrné elektrárny s kapacitou 400 MW. Nově se do žebříčku dostalo Alžírsko na 38. místě, a to díky výběrovému řízení na výstavbu 4gigawattové sluneční elektrárny.

„Nejnovější index jasně ukazuje, jak přemýšlejí a co reálně v oblasti využití zelené energie podnikají světové velmoci,“ říká Blahoslav Němeček, Associate Partner společnosti EY pro energetiku. „Je stále zřejmější, že se éra tradičních energetických modelů blíží ke konci, a tak jednotlivé země soupeří o co nejlepší pozici v odvětví čistých energií. Ve většině zemí dominují solární a větrné elektrárny jako v tuto chvíli nejlevnější technologie pro výrobu elektřiny.“

Česko byste mezi státy s moderní energetikou hledali marně

Do TOP 40 zemí indexu se ani tentokrát Česká republika neprobojovala. Naposledy se tam umístila v roce 2014. „V České republice bohužel obnovitelné zdroje, a především fotovoltaika, evokují v lidech spíše negativní reakci spojenou s náklady na jejich podporu z doby jejich boomu v letech 2009 a 2010. I přes tuto zkušenost nemá cenu zavírat oči před technologickým pokrokem a celkově novými trendy podpořenými digitalizací všeho kolem nás. Už nějakou dobu neplatí, že obnovitelné zdroje potřebují ke své existenci masivní podporu,“ vysvětluje Blahoslav Němeček.

Ze sousedních zemí se nejlépe umístilo Německo, a to na čtvrtém místě. Francie se oproti minulému žebříčku posunula o dvě místa výše na šestou příčku, což lze přičíst nejen nově ohlášeným tendrům a akvizicím, ale také výrazné politické podpoře využití obnovitelných zdrojů energie po nástupu prezidenta Macrona.

Dramatický vývoj obnovitelných zdrojů

U příležitosti jubilejního 50. žebříčku RECAI se aktuální studie EY ohlíží za uplynulými 15 lety a zamýšlí se nad klíčovými mezníky vývoje obnovitelných zdrojů. Hodnotí i prognózy, podle nichž by se měl v celosvětovém měřítku podíl větrné a sluneční energie do roku 2040 zvýšit na jednu třetinu (34 %) celkové energetické produkce.

„Za posledních 15 let se obnovitelné zdroje energie posunuly od drahé a málo rozšířené technologie k největšímu zdroji nově instalovaných kapacit. Zatímco dříve představovaly malou část energetického mixu, dnes sahá vliv obnovitelných zdrojů daleko za rámec tradiční energetiky a ovlivňuje trendy ve stavebnictví, dopravě a dalších energeticky náročných průmyslech,“ říká Blahoslav Němeček.

„K tomu, abychom u nás stočili kormidlo žádoucím směrem, není potřeba vymýšlet složité mechanismy a obrovské dotace. Pro začátek by stačilo, kdyby stát prostřednictvím regulace připojování lokálních zdrojů v místě spotřeby a související byrokracie přestal klást odpor přirozenému trendu a dovolil lidem a podnikatelům, aby si na své náklady svobodně řešili alespoň část svých energetických potřeb ekologicky šetrným způsobem. Technologicky je to rozhodně zvládnutelné a celá infrastruktura se bude muset postupně přebudovat tak jako tak,“ dodává Blahoslav Němeček.

Zpráva dále analyzuje, jak tři klíčové disruptivní trendy současnosti – digitalizace, decentralizace a dekarbonizace (snižování emisí oxidů uhlíku) – přetvářejí maloobchodní energetický trh a jak se na něm nová konkurence prosazuje na úkor stávajících dodavatelů.

Kompletní aktuální žebříček RECAI a další analýzy a informace o maloobchodním energetickém sektoru, „mini“ sítích nebo o obnovitelných zdrojích ve Spojených státech amerických najdete na ey.com/recai.