Studenti vyrobili funkční auto z cukrové řepy. Je plně biologicky rozložitelné

Studenti vyrobili funkční auto z cukrové řepy. Je plně biologicky rozložitelné

26. října 2017

Jezdí rychlostí 80 kilometrů za hodinu, je biologicky zcela rozložitelná a vyrobená z plodin, které rostou v zemi, kde byla vyrobena. Seznamte se s Linou.

Automobily jsou typické tím, jak globalizované a neekologické jsou. Každá součástka pochází z jiného koutu světa, výsledný výrobek je pak pouze spotřební zboží, které ale po pár letech jen leží na skládce. Proti tomuto globálnímu trendu se pokouší jít skupina studentů z Technické univerzity v nizozemském Eindhovenu.

Prestižní institut vyzval studenty, aby se pokusili vytvořit vůz, který se biologicky rozloží. S prototypem přišel vývojářský tým TU/Ecomotive – a podle prvních ohlasů se dá soudit, že šlo o úspěch. Po dvouleté práci studenti představili prototyp, kterému dali jméno Lina.

Na první pohled vypadá tento elektromobil téměř normálně, snad jen je o něco menší, než dnešní trendy žádají. Liší se však ve všem, co je skryté pod povrchem. Automobil je totiž vyroben z nečekaného materiálu: většinu jeho karosérie tvoří cukr. A nejen karosérie, ale také většina ostatních dílů – z biologických materiálů vlastně nejsou vyrobená jenom kola a systémy jejich zavěšení.

Materiál, který studenti využili, je pryskyřice získaná z cukrové řepy– tedy plodiny, která se snadno pěstuje a v současné Evropě je jí v podstatě na polích nadbytek. Také její přeměna na cukr a na pryskyřici je z ekologického hlediska nezávadná a energeticky nenáročná. Povrch auta je pak pokrytý vrstvou lnu, jenž je, stejně jako řepa, běžně pěstován na polích v Nizozemsku.

Vlastnosti vozu jsou přitom srovnatelné s tím, co nabízí ostatní elektromobily – rychlost kolem 80 kilometrů za hodinu a dojezd kolem 100 kilometrů na jedno nabití. Uveze až čtyři osoby. Do městského provozu by to mohlo být téměř ideální vozítko. Má však ale zatím i několik zásadních problémů, pro které ho na silnice vůbec nepustí. Kvůli netradičnímu materiálu použitému na většinu jeho konstrukce totiž vůz neprošel nárazovými testy – a je velmi pravděpodobné, že jimi neprojde nikdy. Materiál, z něhož je Lina vyrobená, totiž nefunguje jako kov: místo, aby se při nárazu ohnul, láme se a tříští. S podobnými problémy se potýkal i slavný východoněmecký trabant, jehož karosérie také nebyla kovová, ale plastová.

Studenti však přesto chtějí získat povolení od Úřadu pro motorová vozidla, aby směli automobil testovat v ostrém silničním provozu – věří, že všechna nutná povolení se jim podaří sehnat ještě během letošního roku. V rozhovoru pro agenturu Reuters zdůraznili, co považují za největší výhodu svého vynálezu – je jí právě energeticky snadná příprava pryskyřice: ostatní typy alternativních materiálů, které se již testovaly, jsou totiž příliš drahé na výrobu.  „Energie, která se ušetří při jízdě autem, se vyčerpá už ve fázi výroby,“ uvedl pro Reuters vedoucí týmu TU/Ecomotive Noud van de Gevel.

Zdroj: Reuters, TU Eindhoven