Létající elektroauto spěje k realitě. Funkční prototyp už létá v Německu

Létající elektroauto spěje k realitě. Funkční prototyp už létá v Německu

12. října 2017

Většině z nás se to pořád zdá jako science fiction, mladí technici z německé startupové firmy Lilium však mají jasno: za pár let se budou nad našimi hlavami prohánět malé létající taxíky na elektřinu, cenově dostupné (skoro) každému.

Sdílená elektroauta jako taxi budoucnosti

Investorů, kteří nadšencům z firmy Lilium v Gilchingu u Mnichova věří, je několik. Nejnověji se přidali tři: lichtenštejnská banka LGT, čínská internetová firma Tencent (investovala už i do americké Tesly) a technologický fond Atomico (jeden z největších evropských Venture kapitálových fondů investujících do startupových firem). Sám zakladatel fondu a spolutvůrce Skypu Niklas Zennström vložil do Lilia už koncem loňského roku 10 milionů dolarů. „Máme investory, kteří sdílí naši vizi – a to je právě to, co teď potřebujeme,“ pochlubil se obchodní ředitel a jeden ze čtyř zakladatelů firmy Daniel Wiegand.

Vize je taková, že letadla nebudou určena na prodej, ale budou fungovat jako sdílené taxíky. Cena za kilometr prý rozhodně nepřevýší cenu klasického taxi, rozdíl bude však v rychlosti. „Taxík dnes ujede dvacetikilometrovou vzdálenost z new-yorského Manhattanu na letiště JFK podle dopravní situace zhruba za hodinu. Náš E-Jet na to bude potřebovat pět minut,“ říká Wiegand jako příklad.

Aerotaxíky Lilia mohou ale sloužit i obyvatelům menších měst jako „přípoje“ na vlaky nebo klasická letadla. „Vlaky ICE, letiště nebo dálnice představují velmi nákladné dopravní projekty, které jsou k dispozici zpravidla jen obyvatelům velkých měst. Zřídit heliport pro E-Jety může stát nanejvýš 100 tisíc euro. To se nedá s jinými dopravními investicemi vůbec srovnat,“ vypočítává vizionář.

Letecké taxíky prý zásadně změní způsob, jakým jsme zvyklí o dopravě uvažovat: svou rychlostí až 300 kilometrů za hodinu výrazně zvětší vzdálenost, na kterou budeme moci cestovat do práce nebo za nákupy. Čím více cestujících bude sdílená „vznášedla“ využívat, tím víc se uleví městům od dopravních zácp, míní Wiegand. Nebude to prý trvat dlouho: sériová výroba má začít v roce 2025.

lilium01

 

Svisle vzhůru, po stopruhové dálnici vpřed

Lilium není jediná firma, která pracuje na vývoji malého elektricky poháněného letounu. Od všech ostatních se ale liší tím, že její E-Jet dokáže startovat svisle vzhůru, vznášet se na místě, přejít do letu a stejným způsobem zase přistát – a to vše nesrovnatelně tišeji než helikoptéra. Při startu a přistání jsou totiž pohonné mechanismy nastaveny svisle, pro let se překlopí do horizontální polohy. Díky tomu si stroj vystačí s přistávací plochou o velikosti 15 x 15 metrů, což bohatě splňují např. heliporty poblíž nemocnic nebo ploché střechy obchodních či průmyslových budov. „Klidně vám může přistát i na zahradě – a ani o tom nebudete vědět,“ tvrdí konstruktéři. Další výhodou je snadné pilotování, ke kterému postačí licence na sportovní letadla. Výhledově se však počítá s tím, že taxíky budou pilotovány dálkově.

Hustý provoz na velkých letištích tomu sice nenasvědčuje, ale ve vzduchu je pro dopravu mnohonásobně víc místa než na pozemských komunikacích. Zatímco velká letadla se pohybují v letových hladinách zhruba 9 až 13 kilometrů nad zemí, níže je mimo okruhy kolem letišť téměř prázdno. A právě tam se mohou malé E-Jety s maximální letovou výškou 3 kilometry zabydlet.

Podle Wieganda je bez problémů možné vytyčit mezi velkými městy vzdušné „dálnice“, které budou mít třeba 100 pruhů. Vyžaduje to ovšem pravidla, která musí určit pověřený regulátor. S nástupem E-Jetů ještě zesílí potřeba počítačově řízeného „managementu“ vzdušného prostoru, který musí provázaně sledovat jak klasický letecký provoz, tak malé taxíky a drony. Nástup dronů v minulých letech vedl k tomu, že na těchto úkolech už týmy expertů pracují.

Hodně práce však ještě čeká i samotnou firmu Lilium. Dvoumístný prototyp z videa totiž není ten, který má za pár let přepravovat cestující. Do nového stroje se má vejít celkem 5 lidí včetně pilota, což si vyžádá zvýšení výkonu, a tedy i novou konstrukci stroje. Cílem je také zvýšit doletovou vzdálenost na 500 kilometrů. Firma proto plánuje rozšířit své konstrukční a výrobní prostory a k dosavadním 70 zaměstnancům přijmout ještě nejméně 20 dalších, především specialisty v oborech elektro, IT či konstrukce letadel. Máte zájem?

lilium02

Mladí a motivovaní

Někteří odborníci vyjadřují skepsi, zda se veškerou technologii pro provoz „létajících“ aut podaří v dohledné době vymyslet. Například německý Fraunhofer Institut ve své analýze z dubna loňského roku poukazuje na to, že není vyřešeno riziko kolize s ptáky nebo náhlých poryvů větru.

„O dopadech létajících aut na dopravu, životní prostředí, zdraví, bezpečnost a charakter měst nejsou k dispozici žádné informace,“ stojí v analýze. Daniel Wiegand připouští, že na zcela nový způsob dopravy si lidé budou muset zvyknout, proto už teď jedná s politiky i úředníky, aby projektu nekladli překážky. Po technické stránce si ale žádné pochybnosti nepřipouští: „Vycházíme striktně z fyzikálních zákonů, takže když vypočítáme, že něco funguje, tak to také dokážeme v praxi. O tom jsem přesvědčen a tomu věřím,“ říká sebevědomě obchodní ředitel a zároveň hlavní konstruktér firmy Lilium.

Jeho optimismus je pochopitelný: firmu založil spolu s třemi spolustudenty Technické univerzity v Mnichově teprve v roce 2015 a ideu zcela nového typu letadla dokázali společně přenést z papíru do reality během dvou let. Kromě v dubnu představeného prototypu vyvinuli a otestovali i několik strojů ve zmenšeném měřítku. Dostali na to podporu mimo jiné od Evropské kosmické agentury a podařilo se jim přetáhnout i několik expertů od konkurence. Z Boeingu např. přišel jeden z jeho hlavních konstruktérů Dirk Gebser, z Tesly zase manažerka Geggy Sailer. Obě firmy se o vývoj elektrických letadel také pokouší.

Zdroj: vlastní, Lilium