Obnovitelné zdroje porážejí jádro na všech frontách – Británie je toho důkazem

Obnovitelné zdroje porážejí jádro na všech frontách – Británie je toho důkazem

03. října 2017

Britský profesor Stephen Thomas navštívil Prahu a my toho využili, abychom jej vyzpovídali ohledně situace v jaderné energetice nejen ve Spojeném království, ale i jinde ve světě.

Stephen Thomas z University of Greenwich ve spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost, sdružením Calla a pražskou kanceláří Heinrich-Böll-Stiftung nedávno publikoval studii na téma Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR. Profesor má za to, že se při výstavbě jaderných reaktorů v podstatě nesplní stanovené termíny ani rozpočty – analyzuje celou řadu případů, kdy se stavba výrazně protáhla i prodražila. Původní text najdete zde.

Jaká je ve Velké Británii nálada vůči jaderné energetice a reakce na vzrůstající cenu plánovaných reaktorů?

Velká Británie je považována za jednu z bohatších zemí v rámci Evropy, ale i zde je energetická chudoba velice častým jevem. Cena elektrické energie v Británii se za posledních 10 let dokonce zdvojnásobila. Britští občané tedy hlavně řeší cenu, za jakou budou energie nakupovat, méně potom emise u jednotlivých zdrojů.

Já osobně moc nechápu postoj britské vlády vůči jaderné energetice. Před čtyřmi lety, kdy uzavírala smlouvu na výstavbu jaderné elektrárny Hinkley Point C, byl tento kontrakt neskutečně nákladný s fixací ceny na 35 let. Nyní jsme v situaci, kdy jsou obnovitelné zdroje mnohem levnější než cena, za kterou britská vláda slíbila dotovat elektrickou energii z jádra ve výši 110 euro za megawatthodinu (EUR/MWh). V době uzavření smlouvy byly ceny větrných projektů v Británii na úrovni 150 EUR/MWh, minulý týden byla vyjednána cena 57 EUR/MWh za větrný projekt u pobřeží.

jaderneelektrarny

Jaké zdroje energie tedy navrhujete ve Velké Británii stavět?

Pokud se máme tedy soustředit na projekty, které jsou nejlevnější, nejméně rizikové, s krátkou dobou výstavby a nízkými emisemi CO2, obnovitelné zdroje jsou momentálně vítězem. To potvrzuje i fakt, že před třemi lety zásobovalo uhlí zhruba 30 procent elektrické energie v Británii, nyní to je pouhých 8. Naprostá většina byla nahrazena obnovitelnými zdroji, které v zemi stabilně dodávají zhruba 20–25 procent elektrické energie, v některých dnech se však dostaneme i za hranici 50 procent.

Za kolik se dnešní jaderné elektrárny stavějí v porovnání právě s obnovitelnými zdroji?

Dnešní jaderné elektrárny se v západních zemích nedostanou pod 5000 EUR/kW a současná cena, za kterou se bude prodávat elektrická energie z Hinkley Point, je 110 EUR/MWh. V porovnání s obnovitelnými zdroji, je tedy zhruba 2x dražší v tomto roce.

Předpoklad je navíc takový, že obnovitelné zdroje budou nadále zlevňovat a jaderné projekty se budou naopak nadále zdražovat a prodlužovat. Jako příklad může posloužit právě elektrárna Hinkley Point C u nás ve Velké Británii, která měla původně dodávat proud do sítě už tento rok a cena byla původně zhruba 4,4 miliardy eur. A jaká je realita? Stavba ještě ani nezapočala, projekt se prodražil na více než dvojnásobek a nejoptimističtější termín otevření je stanoven na rok 2027. Naopak větrné projekty v Brazílii nebo Jižní Africe se dostávají s cenou až na 3 eurocenty za kilowatthodinu.

Plánuje Británie nějaké projekty skladování energie z obnovitelných zdrojů energie?

Bateriové systémy se rychle rozvíjejí, ale momentálně je ve Velké Británii ještě ve velkém měřítku nepotřebujeme. Podle expertů jsou baterie potřeba při penetraci sítě obnovitelnými zdroji mezi 35–45 procenty. Do té doby si síť poradí s výkyvy produkce celkem snadno.

thomasquote

Co si myslíte o spolufinancování jaderných projektů zeměmi mimo EU? Má EU proti tomuto, jak zasáhnout?

Příkladem může být Maďarsko, kde se finančně angažuje ruský Rosatom, společnost vlastněná státem. Evropská komise sice může vznést nesouhlas s takovýmto přístupem, ale není v pozici, aby zrušila nebo zamítla jakýkoliv jaderný projekt. Málokdo ví, že například EURATOM, který je plně zabudován do struktury EU, specificky říká, že státy musí podporovat rozvoj jaderné energetiky.

Problémy při výstavbě jaderných reaktorů táhnou atomový průmysl dolů. Jak daleko můžou státy zajít v záchraně svých bankrotujících jaderných společností?

Francouzská vláda bude muset poskytnout ohromné prostředky na záchranu AREVA, a to minimálně 5 miliard eur za prodražení finské jaderné elektrárny Olkiluoto-3 a další 3 miliardy eur, aby udržela společnost naživu. EDF již dříve obdržela 3 miliardy eur od francouzské vlády v podobě dluhopisů. A toto jsou pouze veřejně známé problémy. Na povrch se nedávno také dostalo, že AREVA posledních 50 let vyvážela vadné součástky (byly odhaleny problémy se svařováním) a falšovala jejich dokumenty při kontrolách.

Existuje nějaké místo na planetě, kde byste jadernou elektrárnu postavit doporučil?

Čína je jedním příkladem, o kterém se mluví jako o ideálním adeptovi na jadernou energetiku. Především kvůli vysokým emisím z uhelných elektráren, levné pracovní síle a schopnosti stavět velké energetické projekty. Problém je, že jádro je drahé i v Číně a tamní vládě se momentálně vyplatí reagovat na rostoucí poptávku po elektrické energii levnějšími a flexibilnějšími obnovitelnými zdroji. Jádro současně dodává asi 3 procenta elektrické energie v Číně. Kdyby chtěli, příští týden by z jádra nemuseli vyrábět nic a pořád by svítili. Zrovna v Číně se ukazuje, jak důležité jsou decentralizované zdroje, a to především pro venkovské oblasti, kam je obtížné a nákladné přivést elektrické vedení.

Zdroj: vlastní