Solární ohřev vody je ideální investice na důchod, říká Jaroslav Šuvarský z S-POWER

Solární ohřev vody je ideální investice na důchod, říká Jaroslav Šuvarský z S-POWER

20. září 2017

Jaroslav Šuvarský je expert na fotovoltaiku a propagátor myšlenky energetické soběstačnosti. Jeho společnost S-POWER se specializuje na instalace střešních fotovoltaických panelů a baterií, do nichž se dá energie ukládat.

Své klienty dělíte na tzv. vodaře a baterkáře. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Obě skupiny mají společné to, že když svítí slunce, používají vyrobenou elektřinu pro provoz domácnosti. Ale liší se podle způsobu, jak uchovávají přebytky elektrické energie z panelů v momentě, kdy produkce převyšuje spotřebu. Zatímco vodaři tyto přebytky zužitkovávají pouze k ohřevu vody, což vyjde levněji, baterkáři investují kromě panelů i do baterie. 

Jaké má tato dražší varianta výhody?

Především mnohem univerzálnější možnosti využití. Baterkáři mohou svítit zadarmo, i když slunce zapadne nebo třeba prší. A navíc jsou připraveni na případný výpadek proudu. Baterkáři totiž chtějí získat alespoň částečnou energetickou nezávislost, oproti tomu vodaři sledují především rychlou návratnost investice.

Hrozí podle vás v českých podmínkách velký výpadek proudu?

K dlouhodobým výpadkům proudu u nás dochází zřídka, zato k těm krátkodobým, které jsou vyřešeny do jedné hodiny, relativně často.  A jak se mění klima a výkyvy počasí se zvětšují, dlouhodobých výpadků, způsobených poškozením elektrické soustavy například vichřicí, přibývá. Pak se vám může hodit, když máte vlastní zdroj energie: nevyteče vám lednička, můžete si dobít mobil nebo zapnout rádio, umýt se v horké vodě. Kromě toho málokdo ví, že pokud topíte plynovým kotlem, nefunguje vám v případě výpadku proudu ani topení.

Vraťme se ještě krátce k vodařům. Čím se vyznačují?

Bývají to lidé kolem padesátky, kteří se již připravují na důchod. Logicky je tedy láká možnost snížit své výdaje za elektřinu a uspořit peníze na spokojené stáří. Fotovoltaika je pro ně jedním z opatření proti snížení životní úrovně na dobu, kdy budou žít z důchodu a úspor.

spowersuravsky
Jaroslav Šuvarský (Zdroj: S-POWER)


Které řešení převládá? Ukládání energie do baterií, nebo do vody?

Bateriový systém má vyšší cenu, proto se najde více vodařů. Na druhou stranu poměr mezi skupinami je mnohem vyrovnanější, než jsme čekali. Oproti předpokládanému poměru 1 : 5 či 1 : 4 jsme na 1 : 2. 

Počet baterkářů navíc rok od roku stoupá: loni to byli 3 z 10 klientů, letos už dosáhli na 34 procent. Nová zelená úsporám nedávno navýšila dotace pro domácí fotovoltaiku ze 100 000 na 150 000 korun, a tak se dá očekávat, že se řešení s akumulátory stane ještě atraktivnějším.

Co se zákazníků týče, máte nějaké další zajímavé postřehy z praxe?

Ano. Všimli jsme si toho, že muži bývají pro fotovoltaiku, ženy se naopak častěji zdráhají, protože solární systém si žádá poměrně vysokou investici a zásah do rodinného domu.

Pokud se své peníze rozhodnou investovat, vrátí se jim?

Návratnost levnějších systémů se dnes s dotací pohybuje kolem 9 let. Je tedy výhodnější než třeba investice do tepelného čerpadla, výměny oken nebo zateplení, které stejně jako fotovoltaika pomáhají snížit účty za elektřinu.

Vyplatí se fotovoltaika každému?

To rozhodně netvrdím, smysluplnost instalace posuzuji vždy případ od případu. Kloním se přitom k tomu, že v českých podmínkách nedává smysl využívat solární panely na kompletní vytápění domácnosti. Tzv. ostrovní systém, umožňující plnou energetickou nezávislost, bych u nás nedoporučoval. Cílím spíš na to, abych dobře dimenzovaným systémem co nejvíce snížil celkovou spotřebu.

spowerdum
(Zdroj: S-POWER)


Kolik jedné domácnosti ročně ušetříte?

Při současných cenách elektřiny dosahujeme úspory zhruba 11 000 až 14 000 korun ročně u fotovoltaického systému o výkonu kolem 3,5 kWp.

Klientům jste schopní zaručit dotaci z programu Nová zelená úsporám. Týká se to všech projektů?

U každého zákazníka prověřujeme, zda splňuje podmínky pro získání dotace, a pokud dostaneme kladný výsledek, podáme žádost jeho jménem a riziko vezmeme na sebe. Když neuspějeme, rozdíl uhradíme ze svého a po nikom žádný doplatek nechceme. Věříme si.

Už se vám to někdy vymstilo?

Zatím se nám stalo jen jednou, že nám Státní fond životního prostředí nepřiznal celou částku, o kterou jsme žádali.

Kdybychom to měli vyjádřit v absolutních číslech, o kolika žádostech se bavíme?

Loni jsme uzavřeli 43 smluv, letos 232 a předpokládáme, že do konce roku se konečný počet vyšplhá až k 500. Žádost jsme podali téměř ve všech případech.

K čemu vás dotační program zavazuje?

Nutí nás k velmi rozumné věci: systém musí být navržen tak, aby klient spotřeboval minimálně 70 % energie, kterou mu fotovoltaická elektrárna vyprodukuje. Proto vytváříme řešení, která mají hlavu a patu po technické, finanční i ekologické stránce, a navíc zbytečně nezatěžují distribuční soustavu.

Za sebe dodávám, že s tímto přístupem zcela souhlasím a považuji jej za správný.

Dalo by se říct, že váš přístup k podnikání odráží váš osobní názor na energetiku?

Jistě. Věřím, že energetika má být decentralizovaná a zelená, a líbilo by se mi, kdyby si každá domácnost vyráběla část elektřiny pro vlastní spotřebu. Taková vize má vlastně i politický rozměr: čím víc energie si vyrobíme sami, tím méně budeme závislí na dovozu paliv ze zemí, jako je Putinovo Rusko.